Jdi na obsah Jdi na menu
 


Březen 2014

31. 3. 2014

 3. 3. 

Je 1:32, víkend, že jsem stahaná jako mula, unavená a vystresovaná nemocnými. Dokonce jsem vzteky před pár hodinami házela věcmi. Už mi došla trpělivost, síla, nevím. Přetlak, který musí ven, aby bylo možné si udělat pořádek v hlavě. Práce moc, sil není jako dříve.... Právě proběhla mazlící kůra s Tomíkem, není mi veselo, jdu vypnout PC a zkontrolovat dům a ono ejhle, tohle na mne koukne z netu - fantastická trika od paní Holánkové. Trochu mi to dobilo baterky , doufám, že mi bude, no jestli ne, zhubnu do něj .-)

Dnes by slavil i Mikeš, kocourek, kterého jsme v červnu roku 2013 přijali s oteklou tlapkou a ačkoliv se vše na počátku odvíjelo dobře, odnesla si jej nemoc. Byl FeLV + , při pitvě bylo zjištěno, že příčinou akutního zhoršení bylo zasunutí tenkého střeva do sebe.

Ještě několik kočiček nepoděkovalo za dárky z Kočičího přání. Víme o tom, honíme resty, některé je možné fotit jen o víkendu, kdy jsme na to dva a i tak se nezadaří. Mnozí se před foťákem skrývají, většinu nedostaneme na fotku společně s dárkem. 

4. 3. Odskočila jsem si na chvíli od Toma s bojovým úkolem se smysluplně vymáčknout na net. No, nemyslím, že se dnes pobavíte, chybí mi nápad a jiskra... No, lhala bych, několik jisker jsem jich přeci dnes zahlédla a to v koupelně. Šampon sliboval brilantní "šajn" vlasů. Dychtivě očekávajíc kýžený výsledek již již jsem něco zahlédla..... a zrak mne neklamal, bylo to stříbro šedivých vlasů. Zatím mi tam živoří jen pár jedinců, ale se současným trendem se jistě rychle rozrostou. 

Možná Vás napadne, že Vás moje vlasy vůbec nezajímají... Chápu, mne taky ne, ale snažím se začít mé psaní trochu zvesela. 
Víkend jsme strávila na odchytech, veterinu, ač plánovanou, jsem vůbec nestihla, během týdne jsem začala s velkým úklidem domu a k tomu nemocné kočičky. Hlavně Tomáše mám na mysli. 
Na odchytech sobota + neděle se podařilo lapit tři holky, všechny přešly do péče krmičů a po kastraci budou vypuštěny. Nedaří se mi již více jak měsíc lapit kočičku, kterou nám nějaký chytrák vyhodil do krmícího místa. Holka je plachá, v místě dalších asi 15 koček. Jestli venku porodí koťata, rozroste se lokalita o další kočky, což není vůbec žádoucí. Kdykoliv ze dne na den může majitel pozemku přijít a oznámit, že tam kočky nechce a nastane hodně špatná situace. V neděli mi do místa nepřišla vůbec. Uvažuji, že další víkendy budu muset chytat celou noc a přespím v práci v kanclu. 
Stála jsem zabalená do vaťáku ve tmě, čelovku pohaslou a sledovala každý pohyb koček. Prošla jsme pozemek, nikde nic, Bledule, jak jsem jí začala říkat, nikde. V jednom místě pod stromy ale velká hromada bílých chlupů z kočičí rvačky, myslela jsem z dálky, že roztrhaný pták. Krev nikde, což mne neuklidňuje, pokud bude mít někdo absces, máme o problém postaráno. Vědět tohle dříve, pořádně bych prohlédla bílého kocourka, který nám chodí na baštu. Většinou mne odchyty uklidňují, ticho, tma, pozorujete chování koček, jakmile se kočky začnou pohybovat kolem klece, mám vždy srdce až v krku, rádoby vyskočilo ven. Tentokrát jsem byla jako na trní, koukala často na hodinky, Tomáš je doma bez dozoru. 
Přijela jsme domu v noci a běžela za ním, dlouho jsme jej hřála v pelechu, pak mi přelezl do náručí, ale byla jsme hrbolatá  a tak tam dlouho nevydržel. Mé obavy se bohužel naplňují, jeho zdravotní problémy na léčbu nereagují, FIP si u nás vybrala další mladou kočičku. Nejsem v tak skvělé formě, abych byla sto dát tomuto stavu věci humornou fasádu či nadhled. Zlehčování není na místě, ale smutek zde také nehodlám šířit, berme to jak to je. Nejsem totiž vůbec nad věcí, on u mne hledá pomoc a já selhávám. Brečím teď u PC, ale to si mohu dovolit, Tom facebook nečte, brečela jsem dnes i Vlaďce do telefonu, když jsem jí vysvětlovala, že nepřijdu na blešák do Zakotveno, že musím být s ním. Snad mi prominou organizátoři i naši příznivci. Kdyby mohl doma zůstat taťka, byla bych na blešáku, jak jsem slíbila. Stav nemocných se často mění náhle a rychle. 
Ráno budu stav Toma znovu konzultovat s vetkou. 
Jistě jste zvědaví co Lucie, Oskar a další. Lucka se mnou nemluví , nechá se lapit pro podání léků, neviděla jsme ji, že by došlo znovu ke kolapsu. Při běžné zátěži se zatím zdá být v pohodě, jen nejsem sto postřehnout, kolik jí a tak musíme pořídit váhu a pravidelně ji převažovat. 
Oskar je zatím stále ochoten baštit dietu Integra a tak začínám nalézat v záchodku trochu formované bobky, ale skoro se to bojím napsat, aby zítra nebylo jinak. Samozřejmě prošel i léčbou antibiotiky, ty měly také vliv. 
Pištíkovi se očičko uklidnilo i rýma, vypadá teď kluk celkem k světu. To Eliška se dnes probudila se svíčkou u nosu, takovou tou parádní, co se táhne od nosu až na pelech  U ní velice obdivuji její životaschopnost. Jakmile vejdu do místnosti, vyběhne na mne jako zákazník baru lačný po další sklence. To Lucie je v té chvíli k nenalezení  Ema se drží, podáváme pilule, to jí více vyhovuje. Po letech se nechá i pomazlit. Totéž mne potěšilo u Modřece. Starý pán zřejmě usoudil, že se známe již dost dlouho a tak by mi pohlazení mohl dovolit. Mohla jsme jej podrbat nejen u jídla, ale i v pelechu, když jsem to drze vyzkoušela. Hubne, nám hubne, i nemoc stojí za změnou jeho přístupu ke mě. Stárneme spolu 
Othello mne trápí systematickým čuráním mimo záchodek, čeho on je schopen, to mi zůstává rozum stát. Včera kaluž na podlaze, jen tak, nebyla mi jasná cesta toku:-) a technika provedení a tak jsem zkoumala a zjistila, že sedl na poličku na pelech a do toho načural tolik, že to proteklo dolů na podlahu. Nutno poznamenat, že příčena není ve zdravotním a stavu. Údržba depozita je řehole,spíše gulag. 
Nedávno jsem zveřejnila foto, kde byla patrná krev v moči. Pachatele jsme nenalezla, musela jsme přistoupit k plošnému řešení, krev je v záchodku, ale již sotva pozorovatelná. Podezřelých je bohužel hodně,musela bych je kočku po kočce zavírat do boxů a čekat jak načurají. Skupina má 15 kousků, to už by pro někoho mohlo být hodně pozdě a tak jsem musela najít jiné řešení. 
Koťata Kosťa, Kuře a Kači zdá se konečně budou bez průjmu, tedy poslední dva dny tomu tak je a byla bych ráda, aby to vydrželo a bylo možné očkování. Kosťa potřebuje domov u někoho, kdo má lepší nervy než já  je jak Pán Bůh - vždy všude, ale udělá jen neplechu. Holky taky, ale tam bude třeba i zkušenosti a trpělivosti, stále se mi nenechají vzít do náručí. U plaché Čárky slavím úspěch, kdy po několika měsících si sama přijde pro pohlazení, nastaví se, když jdeme spát, již mne čeká v posteli místo muže  V náručí ale znervozní, vysmekne se a cizím se prostě neukazuje. Uvažuji, zda kastrace v této věci trochu nepomůže, že by se jí pak lépe hledal domov. 
Sedím u PC již dlouho a tak jsme byla několikrát zkontrolovat Toma. Polehává na spodní polici, před chvílí byl nahoře,v pokoji je líná nálada. Když jsem jej včera hladila, zaútočil na mne Nox a posekal mi ruku, která se po zádech Toma pomalu pohybovala. On vidí nepřítele všude a ve všem. To, že musel opustit lokalitu, kde žil, z toho už se nikdy nesebral. Hloupost lidí má svůj dosah několik let. Někdy ovlivní celý život. 
Psala jsem o úklidu. Není míněno mytí okem a výměna závěsů za čisté, hezčí a aranžování velikonoční dekorace. 
Na takový přepych u nás nemáme. U nás po oknech nehoníme šmouhy, ale chrlíky a soplíky a ty je nutno mýt každých 14 dní jinak skrz okna nevidíte. Myji okna zásadně v noci pro radost sousedům. Když máme být divní, ať to stojí za to. Dělám velký úklid, kdy se hrabu ve věcech, které s námi do domu před pěti lety přišly a nebyl na ně čas. Roztřídit, vyhodit. Ne, že by nebylo co dělat, ale potýkáme se s nedostatkem skladového prostoru a tak se nutné jej hledat kde se dá. Dům je na provoz depozita malý. Ideálně vybudovat na zahradě nový - velká karantena + sklad a pak už jen malou budku pro nás dva. Kdo by se o to vše staral to mi není jasné, o penězích nemluvě. Tento rok, ale počítáme nejen opět se změnami na depozitu, ale i s vybudováním volierek za domem. Nejprve menší velikosti, pak budeme dle financí přidávat. Jde o to, aby nejvíce nemocní měli lepší standard, zrzík s nádory v tlamičce by se celé dny koukal z otevřeného okna a tak se pokusíme voliery vybudovat dříve než bude pro něj a další pozdě. Pak musíme začít postupně měnit elektroinstalaci v domě, dříve než vyhoříme. U PC mám stále pěnu na hašení elektřiny, kdyby náhodou. Pokud je stav elektřiny stejný jako stav oken, máme velké štětí, že jsme již nevyhořeli. Že jsme u těch oken - každý den v duchu děkuji těm, kteří nám finančně pomohli a bylo možné vyměnit okna. Je to první zima, ačkoliv teplá, kdy bylo kočkám opravdu dobře, kdy se nechoulily u topení, kdy bylo možné vytopit i místnosti, kde topení není a kde tak neroste plíseň jako dříve. Podstatnou měrou má na tom podíl i větrání, které u nefunkčních oken nebylo možné. Budu ráda, když se na okna všichni sponzoři přijdou podívat  Okna zajímavá moc nejsou, ale kočky ano  Není také dne, kdy bych neděkovala CK Tilia za bezchybně fungující sušičku. Působí v tom našem starém baráku tak moderně, že kdyby lehl popelem, ona bude stát uprostřed spáleniště netknutá ohněm :-)

Brněnský Max moc děkuje organizaci Zakotveno za možnost zúčastnit je akce, děkuje všem, kteří akci podpořili a přišli nakoupit pěkné věci. Ve prospěch kočiček jsme získali 3 798 Kč, budou použity na nákup krmiva a úhradu veteriny. Moc děkujeme všem za velkou podporu. 
Omlouvám se také za mou neúčast, zůstala jsem doma v nemocným Tomem. Snad mne pochopíte. 
Děkuji moc našim členkám Vlaďce, Petře a Heleně!

 

Za Maxe Elen Maňasová

 

5. 3.

Je chvíli před jednou, domyla jsem podlahu u negativních kočiček v patře. Plán byl umýt i u pozitivních, ale už nemám sil, záda a klouby s poslední době hodně bolí. Záchodky vyklizeny všechny, umyto jen polovic, všech 80 se stihnout nedá. Bojler taky nestíhá ohřívat teplou vodu a mýt je studenou není moc účinné. Umyty misky na jídlo, vodu, podlaha u Toma, vysáto u Mazli. Zítra už úklid nikdo nepozná. Ještě dám léky a tak za hodinu jsem sto být v posteli s Čárkou  Taťka ještě není doma, nebýt víkendu ani se nevidíme. Tom si našel pelíšek v kukani, zatvrzele na ní trvá a tak jsme mu ji vycpala dekou a dalšími dvěma zakryla z venčí, aby bylo uvnitř více teplo. Kolem čtvrté musím vstát a dát mu injekci. Jdu nakrmit venkovky, jistě již mají prázdné misky. Sousedovic kluk si dnes přišel pro dobrotu, jak klapnou dveře, běží skrz celou zahradu skoro by se přerazil. Když klapnou dveře u nich doma, ani to s ním nehne. Ono nejde jen o dobroty, ale on si běží pro pomazlení. Zdá se, že dva důchodci mají méně času než já a tak kocourek žije spíše u nás. 

 

Jdu zkontrolovat dům než padne únava. Již dvakrát jsem nechala hořet svíčky, to si pak jednoho rána přečtete v novinách, že Max vyhořel. Je přesně jedna, přeji všem dobrou noc. Elen

 

Dnes kolem poledne nás opustil kocourek Tom. Odnesla si jej zákeřná choroba sotva ve věku tří let. Zapaluji svíčku a chvilkou ticha uzavřeme jeho krátký život. 

7. 3. 

Včera jsme provedli pitvu zemřelého Toma. 

V břišní dutině zánětlivý proces na závěsu střeva, trochu tekutiny, našli jsme i zvětšený útvar při přechodu střeva tenkého v tlusté. Zásadní změny však byly nalezeny při otevření hrudního koše - změny na plicích, tekutina kolem nich. Tekutinu jsme odebraly na vyšetření, zatím v ní zjištěny protilátky na koronavirus, dále se bude zjišťovat přítomnost samotného koronaviru a bakterií. Na snímku vidíte vzorky na histologii . Bylo odebráno střevo, zvětšený útvar na něm, játra, ledviny, slezina, plíce. Závěry budeme mít za za týden. Zjištění by nám měla pomoci při onemocnění dalších s podobnými příznaky. S Mackem a Gábinou, kteří odešli díky FIP nedávno, Tom nikdy v kontaktu nebyl. Chválím dne, kdy jsme kočičky rozdělili do menších skupin, myslím, že kdyby nám po depozitu běhalo volně sto koček, tyto infekce by se šířily jako lavina. Tomovi již dám klid, snad se na mne za pitvu nezlobí, zjištění pomohou jeho kamarádům, pokud nastane další problém a ten vetka bohužel očekává. 
Děkuji všem, kteří Tomovi fandili a doufali, že nemoc zvládne. Bohužel. 
Elen

Včera proběhla pitva Tomíka. Moje veterinářka nad ním smutně kývla, říká, že nerada dělá tak smutnou práci. Během pitvy jsme probrali nejen problémy Toma, ale i dalších kočiček. Je velkým plus, když si váš vet vede záznamy o každé kočce od příchodu do depozita, je velkým plus, když s vámi mluví a dokáže vám věci srozumitelně vysvětlit. 
Odebrali jsme části orgánů a veterinářka Toma zašila. Jeho život zde jakoby se také tak uzavřel. Odcházela jsem ulicí plnou lidí s Tomem pečlivě uloženým v tašce a vzpomněla jsem vážně zraněného kotěte. Vezla jsem chuderku mrtvou autobusem ze Zlína do Luhačovic, její drobné tělo se krčilo s krabici dobře zabalené, aby měla soukromí i po smrti. Přesto budila pozornost několika kluků v tlačenici autobusu, co prý tak strážím, asi křečka..... Odpověď nečekali, autobus zaplavil smích. Byl krásný slunečný den, brzo ráno, já oči opuchlé a rudé. Pohřbila jsem ji i rodičů pod malinami. Měla ještě méně štěstí než Tom. Vidím ji i po dvaceti letech a bojím se najít fotky, které rozhodně někde leží.
Dnes jsem se snažila vynahradit všem Tomův odchod a umlčet mé černé svědomí, že jsem se jim méně věnovala. 
Již druhý den jsem neviděla sousedovic kluka. Včera si nejsem jistá, ale dnes, dnes se celý den neukázal. Není nic dekorativnějšího než kočka uprostřed rozkvetlé zahrady, ale bezpečným míst je poskrovnu. Mám o něj strach.
Jako děcko jsme vyrůstala na velkém statku na samotě. Bylo mi sedm, jednoho parného léta jsem na dvoře uslyšela prosebné volaní. Hrozný zvuk se periodicky opakoval než jsem vstoupila do seníku a po hlase došla k místu, kde ležela kočka. Místo čtyř nohou měla jen jednu a ty tři v různém rozsahu useknuté. Nevím, jak dlouho jsem nad ní stála, běžela jsme pro dědu. 
Na vině byly kombajny, sekaly nedaleko jako melouch obilí, za jedním z nich seděl otec mé kamarádky a ani jeho omluvy neutišili můj pláč. Život kočičky ukončil děda. 
Za pár let jsme se nastěhovali do konečně dostavěného vlastního domu v jedné vsi. Otec pořídil štěně, hladkosrstého jezevčíka, které mu majitel donesl utratit, a kotě. Mourek bydlel doma, na noc byl pouštěn ven. Když jsem přišla domů, vždy na mne líně koukl z křesla. Jednoho rána nepřišel a nepřišel již nikdy. 
Léta míjela a otázky by zůstaly nezodpovězeny. Jednoho sobotního odpoledne se za domem ozval výstřel. Celá rodina běžela k oknu a vidíme souseda myslivce, jak dohnal psem kočku asi 100 metrů od domu na strom, postřelil ji a když spadla na zem a chtěla z posledních sil utéct, dobil ji holí. Stála jsem o okna, stále tam stojím a vidím tu hůl jak sviští vzduchem. 
Dostalo se mi odpovědi po osudu mého mourka a žena toho muže mi po letech moji obavu potvrdila. Vlezl mu oknem do sklepa na slaninu a zaplatil životem. 
Dnes již muž a žena nežijí a nemyslete si, že mlýny melou. 
A tak se o sousedovic kluka bojím, zlo nemají lidé napsáno na čele a dny, kdy dojde k tragedii jsou mnohdy od rána slunečné.

14. 3. 

Neklidná noc, bilozrzík se mi špatně probíral z narkózy. Zatímco bilomour pár hodin po kastraci vypadal jakoby se nic nestalo, zrzík se stále motal, nedokázal vstát, chodit, byl zmatený. Teď chodí, prcka jej bolí a tak zadní nožky drží jinak než běžně. Napil se, ale nejí. Jestli dnes přijdou výsledky testů a někdo z nich bude pozitivní..... Aby byl člověk stále ve střehu, ani kastraci nemůžete podcenit s tím, že jde o banalitu, kterou děláte stokrát v roce. Oběma klukům jsem zkontrolovala pytlíky, zatím dobrý .-) Chtěla jsem včera večer napsat, bohužel náhle spadlo připojení k netu. Dlouho jsme se snažila najít chybku, jak v PC tak u nás doma, kočky se někdy postarají o likvidaci připojení tím, že si pohrají v kuchyni s krabici, kde se net před nimi schovává. Tentokrát ale byla chyba na straně poskytovatele služeb. Jak vidím šikulové, již fungujeme.

16. 3. 

Mám dobrou zprávu - zrzík se nám po kastraci ve čtvrtek konečně najedl sám. Poslední jídlo měl ve středu večer a jedl za čtyři. Dopoledne ve čtvrtek kastrace, kdy se hodně dlouho dostával z důsledků narkozy. Ani druhý den ještě nebyl zcela v pohodě. Vůbec se také nezajímal o jídlo a tak jsme jej musela začít krmit stříkačkou. Dnes ráno jsem našla misku prázdnou .-), snad mu to již vydrží. 
Foto zachycuje malý problém, kocourek si v levé části pytlíku způsobil obnažení podkoží. Dostala jsem instruktář, jak to řešit, ale on si pak kluk tu svoji výbavu opečovává o to více. Místo se nezvětšuje, počkáme, co řekne vetka ve středu, bude u nás v depozitu. Kocourek dostane antibiotika na více dní, měl jen do dneška.

17. 3. 

Chvíli jsem neinformovala a tak se to pokusím teď napravit. Běhala jsem hlavně po odchytech a to nejen v Brně, ale i na východní Moravě. Podařilo se lapit pět kočiček a dva kocourky. Blížící se jaro je v lokalitách patrné - objevují se nám u krmení zcela nové kočky, nekastrovaní příchozí nemají ani tak zájem o jídlo jako je žene láska  Hodně se nám to v místech pere, kde se naši kastráti snaží hájit území proti těmto nově příchozím zvědavcům, kocouří šarvátky se nesou širokým okolím. Pokud se objeví mezi nováčky nekastrovaná kočička, ta pak chudák nemá klid. 

Zmínila jsem se, že nám nějaký dobrák vyhodil do krmícího místa mladou kočičku. Její odchyt se nedařil a pak nám dokonce zmizela. Obávala jsem se úrazu u nováčka neznalého místních poměrů. Odchyt šel stranou, snažili jsme se kočičku najít. Tuto neděli se po čtrnácti dnech kolem 22. hodiny mihla u krmení a přivedla si chotě , bílého kocourka. Instalovat rychle klec by byl nerozum, mohla by ztratit důvěru a odejít jinam a tak jsem jen koukala na zamilovaný páreček. Tolik času na odchytu a pak jste rád, že kočka vůbec žije. 
Potěšilo mne, že se nám po týdnu na kameře ukázal hledaný mourek. Je to jediná stálice tohoto krmícího místa, všechny ostatní kočičky, které zde byly před pěti lety, ty už nejsou. On jediný chodí celých pět let, jeho stáří odhaduji na sedm, osm let. K nám se dostal díky poranění na dvou končetinách. Byla provedena i kastrace. Je to jedna z nejdivočejších koček, které jsem v péči kdy měla, opravdu mi dal během pobytu u nás dost zabrat, ale mourkům a černým kočkám toleruji vše    On je totiž ve vzteku, kdy se chystá zaútočit, tak nádherný, že jsem si to užívala a vyfotila si jej. Dnes je to štramák v nejlepších letech, udržuje si ode mne stálý odstup tří metrů. Před pár dny náhle změnil své zvyklosti, vůbec jsme jej neviděla a tak jsem měla obavy. Myslím, že mu vadí přechodně zvýšená migrace koček na naší zahradě a tak se objevuje v noci a brzo ráno. 
Sousedovic kluk je z nejhoršího doufám venku. Musím jeho majitele "donutit", aby jej pomalu odčervili a tak se dopracovat k podání strongholdu na svrab v uších, který malého dost štve. Již je ale živý, žravý , hravý jako dříve. Myslím, že prodělal nějakou infekci. 
Podařilo se mi dohodnout šikovnou "výměnu koček". Zní to hrozně, ale výsledek je ten, že my vezmeme jednu FIV kočičku a paní si za ni vezme dvě zdravé, které musí pryč ze své lokality pro přestavbu a problémové chování. Problémovým chováním je míněno to, že mindy bohužel lezou lidem po autech a místním se to nelíbí. Další nevýhodou je, že obě jsou mazlivé, což je pro ně velmi nebezpečné. A tak odejdou bydlet na východní Moravu a odtud odejde jedna nemocná míca k nám. Nemocný nováček je naštěstí pro naše FIV kočičky starší holka a černá krátkosrstá. Možná to zní podivně, ale mám obavy přijímat mezi tato nemocná zvířata kousky bílé, zrzíky a kočky s delší srstí. A nejhorší jsou případy, kdy je nemocný nováček agresivní k ostatním kočkám. To vám pak obě strany onemocní a může to skončit fatálně. FIV kočiček máme 12 a tak si takové riziko musím vždy dobře zvážit. 
Dvě miciny z Brna v novém výběh mít sic nebudou, ale myslím, že jim bude stačit voliera na balkoně a velký dům.
Ve středu nás čeká návštěva veterinářky. Budou hlavně ošetřený staré a chronicky nemocné kočičky kde je převoz velkým rizikem a zátěží, dále kočičky, které čeká očkování. I taťka si bude muset vzít volno, v krátkém čase musíme ošetřit co lze. Akci budeme muset asi opakovat a to i 2x. Nejhorší budou plašani a agresivní kočičky. Celý dům také bude pro případné odběry krve hladový, což klidu kočkám nepřidá. 
Jaká je situace mezi marody u nás? Bílozrzík po kastraci začal pomalu sám jíst, celé dny nám ale řve , mrouská jako kočka. Bilomour po kastraci je zcela v pořádku. Písničku jsme přejmenovali na Míšu, čekáme na výsledky testů. U ní doufám, že jí podaný stronghold zabere na dávivý kašel, myslím, že na ním stojí plicnivky. Ráda bych ji již nechala očkovat, aby mohla do inzerce, stejně jako koťata Kostíka, Kuře a Káču. Oskar se minulý týden rozhodl, že intestinální dietu jíst nebude, že bude raději držet hladovku, teď je ochoten jíst dietu renální a kupodivu nalézám v záchodku něco, co se již podobá formovanému bobku. U něj ale dojde k náhlé změně, prostě se náhle jedno ráno pozvrací, a teče z něj stolice a to i za okolností, že baští stále totéž. Tyhle náhlé zvraty jsou mi nejasné. 
Zrzík s nárůsty v tlamce mne trápí tím, že náhle přestane jíst, dostal léky a i přesto jsme neviděla žádný posun. Pak se náhle zase opět chová normálně, aniž bych mu přidala medikaci. Jsem zvědavá, zda se mu ve středu podíváme do tlamky moc šancí tomu nedávám, ale uvidíme. Teď se např. rozhodl, že nebude jíst nic jiného než RID konzervu, myslím rozmixovanou, na tu mi dávám trochu šlehačky nebo kapku kondenzovaného mléka. Mléko pro kočky, to je jeho, ale samozřejmě není možné aby jej dostával často a rozhodně ne v tom množství, jak by se mu líbilo. 
Uvidíme, co ve středu ukáže vyšetření Otylky, Modřece a Noxe. Všichni jmenovaní hubnou a to velmi. U Otylky již víme, ale u Modřece a Noxe ne. Nox bude zvláštní oříšek, již je jej lapit bude úspěch a pak jej během vyšetření udržet. Sedaci považuji na rizikovou. 
Starosti mi dělá Peťula. Dědulovi se pomalu zhoršují ledviny, ale v poslední době si myslím, že se proces zrychlil. Dnes seděl na lince a kapaly mu v tlamy kapky. Nebylo to od pití vody, ale buď jej něco v tlamě bolí nebo mu bylo zle od žaludku. Já myslím, že za vším stojí ledviny, je mu zle od žaludku a možná se v tlamce objevuje již i zánět. Dostal léky, za odměnu, že to zvládl, trochu kysané smetany, tu on rád, stejně jako bilý jogurt. 
Taktéž u Mlaďuchy budeme muset něco vymyslet, nejlépe zázrak kdyby se stal, aby se jí lépe dýchalo. V noci kašle, zle se dusí, trochu zabere ACC, ale injekce bolí a účinek není trvalý. Průjem ustal, zvracení se vrací dle zahlenění ten den, u ní člověk nikdy neví, zhorší se během pár hodin. 
Vyšetření čeká většinu FIV kočiček, už vidím, jak bude Lucie ráda, stále se mnou nekomunikuje. Její dýchání je ale lepší, když vejdu do místnosti, již ji neslyším. Dále bude vyšetřena Pussi, ta se mi v poslední době nelíbí, Nitka, Bucli, Komínek a další kousky co stihneme. V karanteně budou kontrolovány pytlíky  a pupíky po kastracích. 
Během víkendu jsem nebyla jen na odchytech, ale také pomoci jedné starší paní s odčervením a ošetřením koček. Paní se zodpovědně stará o toulavky v malé vsi. V depozitu jsme měli tři milé návštěvy, moc děkujeme za dobroty přinesené kočičkám a za pomazlení chlupáčů. 
V depozitu práce nad hlavu. Snažím se vyčistit přístěnek za domem. Potýkáme se s nedostatkem skladových prostor a tak se k nám návštěvy prokousávají skrz hradbu steliva a konzerv, věci komplikují úklid a v domě není k hnutí. Zatím se mi podařilo vyklidit asi 1/4 přístěnku a tak jsme v sobotu zaplnili ekodvůr nejen kočičími bobky  Prostor vyčistím, pak musíme koupit regály a alespoň stelivo tam bude moci být. Horší, jak s krmivem, to by venku zničili myši a na jejich trávení či na líčení pastiček nemám povahu. 
Že jsem u toho steliva. Koukla jsme a zjistila, že náš projekt na Kočičím přání je již naplněn. Moc moc děkujeme, dám info dohromady a poděkuji zvlášť jmenovitě všem dárcům. Se stelivem to ještě bude "zajímavé". Náš dodavatel zdražil a navíc již nedodává to stelivo, které jsme roky používali, nové mi připadá nedobré a tak hledám jiné zdroje. Ráda bych tedy také poděkovala těm, kteří nám s nákupem steliva pomáhají, myslím ty, kteří jedou nakoupit a stelivo dovezou. 
Myslím, že jsem toho již napsala dost, pokud máte nějaké otázky, sem s nimi  Elen

26. 3. 2014

Doufala jsem, že mne Píďa podrží a pomůže mi psát, ale on usnul. Zřejmě jej vyčerpalo klikání na Providentu 
Konzultovala jsme jeho stav s veterinářkou, při další návštěvě u nás v depozitu odebere krev na PCR a znovu na test na protilátky, ale vyzkoušíme jiný test. Zatím jsem jej mezi pozitivní nepustila, ono to ani nebude tak jednoduché, jak to vypadá. Beru jej jako pozitivního, není důvod si myslet, že tomu tak není, ale chci ještě kontrolu. Ideální by bylo zvlášť oddělení pro kočičky FIV + se závažnými příznaky a pro kočičky pozitivní, ale bez příznaků choroby. Tyto možnosti ale zatím nemáme, bohužel. 
Píďa je v pohodě, chrní a ani neví, že zde o něm vypisuji. Pišta & spol. netuší, co je čeká. Uvažuji, že Píďu přesunu mezi pozitivní v boxu z karanteny, bude i on klidnější, je na něj zvyklý. Možná si říkáte, že z toho dělám vědu, ale omyl, velká bílozrzavá kočka, to je pro nemocné, kteří takovou neznají, problém. Onemocní, ne hned, tak po měsíci od příchodu nováčka se začnou projevovat problémy. Co bych dala za to, kdy byl Píďa alespoň černý a drobný či mourek. Ale Píďa je nepřehlédnutelný  
Do skupiny se přidala Briketa, asi sedm let mladá dáma, která k nám doputovala z východní Moravy. Jak jsem doufala, její existence si zatím nikdo z nemocných ani nevšiml, je to černá krasavice, o kousek menší než Othello, ale klidnější. Mezi nemocné mohla přímo, paní měla kočičku na přechod k nám skvěle nachystanou. Míca dnes i přišla k jídlu v mé přítomnosti. Pozitivitu na ní nepoznáte. 
Měla bych více napsat o vyšetření koček minulý týden. Podařilo se vyšetřit 22 kočiček, přednostně jsme brala staříky, ty, kteří mají problémy. U většiny se v krevním obrazu projevuje stálý problém s parazity, hlavně u alergiků, u všech koček bolesti zad. Nejméně mne potěšili výsledky Modřece, kreatinin a urea se šplhají nahoru, počáteční anemie, zhoršila se Otylka. Musíme zkontrolovat Nitku kvůli zvětšené štítné žláze, Maluši čeká vytrhání zubů, u Petříka hodně klesly bilé krvinky, výsledky ukazují na anemii, díky ledvinám nás každé ráno budí zvracením  Zhoršují se také hodnoty urei a kreatininu u Mlaďuchy a Mazli, u Elišky se hodně zhoršily jaterní testy, které již před časem byly špatné, klesly bílé krvinky a nahoru leze bilirubin. U zrzíka s nálezem v tlamce jsou také patrné změny, kreatinin a vysoké bílé krvinky. U Myc, Buclítka, Komínka, Pussi, Pišty, Emy, Amálky překvapilo pozitivně to, že nedošlo ke zhoršení. 
Bohužel se mi nepodařilo chytit Noxe. Tedy podařilo, ale i tak odběr nebyl možný. Nox je vztekloun, musíte jej chytit ve chvíli krmení. On však předvedl mimořádný výkon, kdy jsem jej sic držela zakouslého do mé ruky, ale nebyl sto se zklidnit, aby byl možný odběr. Pustila jsem jej tedy. Nechám jej vydechnout a jak získá důvěru, bude chycen, zavřen, převezen na kliniku a při mírné narkóze odebrána krev. Bohužel jiné cesty není a jeho hubnutí je v krátkém čase na pováženou. Možná si řeknete, proč se nechávám dokousávat a nepoužiji rukavice. Problém je, že jednak se kočky rukavic polekají jen co je uvidí a ztratíte mnohé výhody při jejich odchytu, jednak ztrácím cit v ruce, také po kousnutí od Dobby /měla jsem rukavici/ nedokážu ruku sevřít jak je třeba. 
Dnes jsme si musela na Pana Modřece pozvat taťku. Ráno jsem viděla, že se nějak nebere k jídlu, injekce v ruce, snažila jsem se k němu přiblížit. Marně. A tak jsem musela zavolat posilu  Nebojte, nešlo o nic drastického, ale o to, abych se sotva padesátnice nehonila s dalším staříkem kolem pokoje sama  Modřec hlavně musel dostat taky něco na imunitu a eprex na anemii. Dumala jsem, jak jej nalákat na jídlo, hlavně jej z konzerv zajímá omáčka. A tak jsem rozmixovala dietu, část dala do pléna mezi ostatní a část nepozorovaně Panu Modřeci k topení . I dal si nezbeda, jen jsem musela hlídat zvědavce než byl najeden. 
Starosti mi dnes dělá Oskar. Jedl do včerejšího dne normálně, v záchodku cosi mezi mírně formovanými bobky průjmem, ale ráno vše pozvraceno, pak opět a tak dostal léky a čekám, co bude dál. Nabízenou konzervu nechce, ale u něj je těžké posoudit, zda jíst nemůže nebo zatvrzele odmítá, co se mu nelíbí. V této oblasti je opravdu mistrem a nebudu tvrdit, že se mi jeho přístup líbí. Téměř vždy je to tak že objednám konzervy a on se za dva dny rozhodne, že už je jíst nebude. Při nedietním jídle, které v něm zmizí hned, z něj stolice teče. 
Přišly již všechny výsledky vyšetření Toma. Před krátkým časem nám tento sotva tříletý mourek zemřel s podezřením na FIP. Toho podezření bylo potvrzeno jak testem na protilátky, tak PCR testem, mutacemi, pitvou a histologií, bakteriologie negativní. Veterinářka má obavy, že Tom nebude jediným, že se FIP bude šířit, v jeho skupině je dalších deset kočiček. Nebudeme tedy teď v této skupině očkovat a zastavíme plánované dvě kastrace, nakrytí v této skupině nehrozí, pokud by tohle někoho napadlo. Chvíli počkáme a uvidíme. 
O zrzíkovi s nálezem v tlamce jsme psala, měla jsme velkou hlavu z jeho nechutenství. Po výsledcích krve vetka doporučila kortikoidy, kterým já se samozřejmě bráním seč to jde. Jednou na ně přijde, ale stále se mi nechce věřit, že už nastal čas. Zrzík se v posledních dnech celkem rozjedl, zachutnala mu zcela jiná konzerva samozřejmě rozmixovaná na kašičku. Opět taková, kterou již nemáme a tak musím objednat a doufám, že mu apetit zůstane. Je to jediná kočka v depozitu, které dávám kočičí mléko, hlavně ve chvílích, kdy jídlo zcela sabotuje. Celé dny sedí na parapetu a sleduje dění na zahradě, seděl by i v noci, ale to by kočky v pokoji vymrzly. Zvláště Mazli, té se rýma vrací a v jejím věku na ni musíme dávat pozor. Ostatně jako na každého. Je to u nás jako dům seniorů, kde chodím od jednoho ke druhému a podávám léky, jídlo do postele, přenesu na záchod či umyji tlamičku , vyměním podložku, pohladím, pomazlím,…. Na mnohé musím pomalu, Ema mne už skoro nevidí a neslyší, jiní se leknout a dostanou záchvat kašle. 
A jsem u kardiaka Lucie. Ta je stále v ilegalitě, natrvalo jsem si to u ní pohoršila. Veterinářka říká, že její stav je dobrý, míněno výživový, tam by mohla dle mne i zhubnout. Bylo také dobré, že ji viděla poprvé při běžné zátěži a ne vždy promodralou po cestě do Brna. Stav kolapsu se zatím neopakoval. 
Bylo by dobré vyšetřit další kočičky, některé nemocné a ty před očkováním, ale musím počkat na faktury, abych věděla, na co máme. 
V karanténě spí, dvě po kastraci a jeden na ni čeká. Ani Piškot necukruje, jen sem tam prskne Píďa. Někteří se na Píďu ptají. Tedy: 3-4 roky, venku trpěl lehčí rýmou, po narkoze se dlouho budil, pár dní sám nejedl, musela jsem jej krmit. Nejeví zatím jiné příznaky toho, že by byl vážně nemocný. Více jak testy FeLV a FIV jsme mu ale nedělali, nebyl důvod. Nesmí mezi zdravé kočky, očkování v české republice není dostupné. Neměl by chodit ven, nakazil by jiné kočky. Jak dlouhý život jej čeká, to záleží jen na jeho imunitě a nikdo vám tuto otázku teď nezodpoví. Nemoc se nepřenáší na lidi. Podstatné je, co si o nemoci myslí váš veterinář, proto se jej zeptejte na názor. 
Ale k veselejšímu tématu, k Bazaru Kocourka Maxe. S jarem mnohé bilancujeme nad šatníkem. Já se rozhodla, že nehodlám propadnou depresi nad kousky, které nerostou se mnou a bez zkoušení je okamžitě odkládám vedle. Kam vedle? No na bazar. Učiňte totéž, je to ozdravné, žádná konfrontace, bilancování a navíc dobrý skutek. 
Budeme rádi za každý kousek, který se blejskne na bazaru a pomůže kočičkám. Kam se obrátit, víte: aukcemax@seznam.cz nebo brnenskyma@eznam.cz Věci je pak možno předat v Maloměřících nebo na právnické fakultě, vše prosím ale po předchozí domluvě na emailech, abychom o vás věděli a čekali na vás.
Moc děkujeme!

29. 3. 

Za Pana Modřece prosíme o každou konzervu RID. Výsledky vyšetření krve ukázaly selhání ledvin, hodnoty velmi špatné, Modřec v poslední době zhubnul na polovinu váhy. Málo jí, přikrmovat jej není možné, lapím jej tak 2x denně na léky. Dělám to tedy tak, že rozmixuji RID konzervu, trochu dám ostatním kočičkám, abych odvedla pozornost a Modřec dostane tajně do pelíšku v misce také. Budeme rádi za každou konzervu
http://www.svetkrmiv.cz/ledviny-a-mocove-cesty/trovet-renal-oxalate-rid-175g-konzerva-pro-kocku
O něm
https://brnenskymax.estranky.cz/clanky/kocicky-pro-virtualni-adopci/kocour-modrec.html

Prosíme za Zrzíka. V poslední době nechce jíst pravidelně, při nedávném propadu se chytl na konzervy Purina CN a a/d, obojí již ale nemáme a jinou podanou konzervu odmítá 
http://www.rajkrmiv.cz/jine-poruchy-kocek/purina-vd-canine-feline-k... Zobrazit více

30. 3. 

Fantastická neděle u Maxe - čištění všech 85 záchodků! Již mi zbývá jen šest kousků. 
Ale jo, lépe se dělá, když je venku hezky  
Elen

Tak a jsem konečně doma z krmení koček. Neděle po 22. hodině, jediné chvíle klidu. Ne, že by nebyla práce, ale už většinou únavou kapituluji  a jen sedím a koukám. 

31. 3. 

3:51, jdeme konečně na chvíli do hajan