Na počátku bylo malé Maxisko :-)
Jednoho letního rána jsme se vydala s fotoaparátem na lov. Na zpáteční cestě jsem ve srázu u potoka zaslechla podivný zvuk. Pomalu jsme slezla dolů. Břeh potoka byl po bouři předchozího dne plný nánosů větví, bahna, kusů trávy, zatímco se voda zběsile dál hnala korytem. Mezi naplaveninami jsem našla kotě, malé, černé, slepé, ale o život řvoucí. Slunce bylo již vysoko na obzoru, vzduch horký, na kotěti již hodovaly mouchy a záda mělo plné vajíček. Objektivy jsem bezohledně přestěhovala do kapes a, do brašny uložila kotě a směřovala ku domovu.
Prcek byl doma zbaven lačného hmyzu a sám nakrmen. Jako zelenáč v péči o kočku jsem prožívala nemalý stres z malého podnájemníka. V době, kdy zverimexy byly jen ve větších městech, venkovský vet si spíše poťukal na čelo a kočičí weby byly fantazií budoucnosti, jste si musel najít řešení sám.
Péče o věčně hladové mrně soustředila náhle zcela pozornosti dvou lidí. Měli jsme radost z každého pokroku, deka navíc, poprvé otevřených očí našeho malého zachráněného prcka. Po návratu z dovolené nám došlo, že malý se nepostaral jen o alternativní program naší dovolené, ale že si pomalu ukusuje čím dál tím více z nás obou. Nalezenec dostal jméno Max.
Bez skurpulí pomalu stáčel náš život jiným směrem, bleskurychle našel odpovědi na otázky, na které bychom ve dvou hledali odpověď dlouho a těžko.
Rok se sotva s rokem sešel a já během pravidelných lovů s fotoaparátem v brněnským ulicích zabloudila na Římské náměstí. Byla už tma, jen lucerny osvětlovaly malá území a vykreslovaly obrysy spících prodejních stánků. Hledala jsem záběr, štelovala stativ, když tu kolem mne prošla skupinka starších žen. Nejprve jsem jim nevěnovala pozornost, ale ony, každá táhnoucí těžkou tašku, se zastavily a začaly něco vykládat na zem a stánky. Jedna zavolala "čičí", čičí" a náhle ze se tmy oddělilo několik koček, další a další.
Po několika týdnech jsem se s ženami seznámila a ve fotobrašně vzniklo oddělené místo na kočičí krmení :-) Když za rok na to hrozila těmto kočkám likvidace za strany nového majitele části pozemku, dokončily kočky z Římského náměstí proces, který Max započal. Věnovali jsem svoje životy kočičkám v nouzi, začali jsme se zachraňovat systematicky.
odchycená venkovní koťata, hladová, plná parazitů, stresovaná
takto se k nám některé kočičky dostávají od majitelů, kteří jim neposkytnou pomoc - se zlomeninami předních i zadních končetin, s rozdrcenou pánví,
Krátce o nás:
ůstojně u nás dožijí kočky nemocné, staré, neléčitelně nemocné. Tato naše péče zahrnuje ve spolupráci s veterinářem i důstojný a klidný odchod nemocné kočičky.
í. Jde o kočičky se selháním ledvin, o kočičky s neléčitelnými infekcemi /FeLV a FIV, FIP/, se závažnými onemocněními zažívacího aparátu, pečujeme o kocourka s nálezy v tlamce či o kočičku s poruchou rovnováhy. D
můj muž a kočky
můj muž a kočky
Veškeré finance dárců jsou použity na úhradu veteriny, na léky a krmivo, tyto prostředky nepoužíváme na úhradu energií a vody, na úhradu nafty, telefonů a jiných výdajů nepřímo nutně spojených se záchranou a péči o kočky.
Meďa a já :-)
Navíc jsem zjistila, že se mi záměr daří, byla to radost, která mne vedla k pokračování v mém úsilí.
kočička Mamuša a já
Po letech se tento původní záměr nijak nezměnil. Obohatila je zkušenosti s kočičkami, kterým osud nejen nepřál mít od počátku svého života dobrý domov, ale nepřál ani zdraví a dlouhý život. Dlouhodobá péče o kočičky se selháním ledvin, kočičky s neléčitelnými chorobami, mne obohatila jako člověka, změnila zásadně mé priority a můj život.
Tyto výdaje máme za okolností, kdy nekupujeme drahá krmiva, kdy se snažím velkou část kočiček ošetřit sama a na veterinu jedeme s akutními případy, s těžkými případy a na operace, hlavně kastrace. I na lécích šetříme, kde to lze.
Do nákladů není zahrnuto: technické vybavení, dezinfekce, čistící prostředky, likvidace odpadu /týdně 300 litrů použitého steliva+ obaly od krmiva/, opravy v depozitu, zabezpečení oken, náklady na vytápění prostor /62 600Kč ročně/, elektřina /31 000Kč ročně/, voda /7 000Kč/ročně bez stočného/, doprava, telefon, provozování stránek, pošta, náklady na propagaci. Většinu těchto položek hradíme ze svého, dary spolku je nejsou sto pokrýt.
Spolek nevyužívá žádný grant, není financováno obcí a nemá žádné zaměstnance, já ani můj muž, ani žádný člen sdružení nemáme žádný plat, každého z nás "živí" jiné běžné zaměstnání.
Činnost je založena na dobrovolné práci a lásce ke kočkám.
někteří z vyléčených kočičích pacientů