Jdi na obsah Jdi na menu
 


max_01.jpg

Na počátku bylo malé Maxisko :-)

 

Jednoho letního rána jsme se vydala s fotoaparátem na lov. Na zpáteční cestě jsem ve srázu u potoka zaslechla podivný zvuk. Pomalu jsme slezla dolů. Břeh potoka byl po bouři předchozího dne plný nánosů větví, bahna, kusů trávy, zatímco se voda zběsile dál hnala korytem. Mezi naplaveninami jsem našla kotě, malé, černé, slepé, ale o život řvoucí. Slunce bylo již vysoko na obzoru, vzduch horký, na kotěti již hodovaly mouchy a záda mělo plné vajíček. Objektivy jsem bezohledně přestěhovala do kapes a, do brašny uložila kotě a směřovala ku domovu.

Prcek byl doma zbaven lačného hmyzu a sám nakrmen. Jako zelenáč v péči o kočku jsem prožívala nemalý stres z malého podnájemníka. V době, kdy zverimexy byly jen ve větších městech, venkovský vet si spíše poťukal na čelo a kočičí weby byly fantazií budoucnosti, jste si musel najít řešení sám. 

 

domecek_prurez_maly.jpg

 

Péče o věčně hladové mrně soustředila náhle zcela pozornosti dvou lidí. Měli jsme radost z každého pokroku, deka navíc, poprvé otevřených očí našeho malého zachráněného prcka. Po návratu z dovolené nám došlo, že malý se nepostaral jen o alternativní program naší dovolené, ale že si pomalu ukusuje čím dál tím více z nás obou. Nalezenec dostal jméno Max. 

Bez skurpulí pomalu stáčel náš život jiným směrem, bleskurychle našel odpovědi na otázky, na které bychom ve dvou hledali odpověď dlouho a těžko.   

Rok se sotva s rokem sešel a já během pravidelných lovů s fotoaparátem v brněnským ulicích zabloudila na Římské náměstí. Byla už tma, jen lucerny osvětlovaly malá území a vykreslovaly obrysy spících prodejních stánků. Hledala jsem záběr, štelovala stativ, když tu kolem mne prošla skupinka starších žen. Nejprve jsem jim nevěnovala pozornost, ale ony, každá táhnoucí těžkou tašku, se zastavily a začaly něco vykládat na zem a stánky. Jedna zavolala "čičí", čičí" a náhle ze se tmy oddělilo několik koček, další a další. 

Po několika týdnech jsem se s ženami seznámila a ve fotobrašně vzniklo oddělené místo na kočičí krmení :-) Když za rok na to hrozila těmto kočkám likvidace za strany nového majitele části pozemku, dokončily kočky z Římského náměstí proces, který Max započal. Věnovali jsem svoje životy kočičkám v nouzi, začali jsme se zachraňovat systematicky.  

 

kure.jpg

 

kotata_2012_10_21_1010125.jpg

 odchycená venkovní koťata, hladová, plná parazitů, stresovaná

 

tpk_01.jpg

takto se k nám některé kočičky dostávají od majitelů, kteří jim neposkytnou pomoc - se zlomeninami předních i zadních končetin, s rozdrcenou pánví,

 

Krátce o nás:  

Pečujeme o kočičky postižené a  vážně nemocné, neléčitelně nemocným /kočičky FeLV a FIV pozitivní, FIP/ se snažíme život co nejvíce ulehčit, prodloužit dobrou péčí a umožňujeme důstojné dožítí. Jde o kočičky se selháním ledvin, o kočičky s neléčitelnými infekcemi /FeLV a FIV, FIP/, se závažnými onemocněními zažívacího aparátu, pečujeme o kocourka s nálezy v tlamce či o kočičku s poruchou rovnováhy. Důstojně u nás dožijí kočky nemocné, staré, neléčitelně nemocné. Tato naše péče zahrnuje ve spolupráci s veterinářem i důstojný a klidný odchod nemocné kočičky.

 

kryspin_2014_05_31_dscn3767.jpg

Depozitním micinám u nás je k dispozici dům či domácnosti dobrovolníků. Kočky se pohybují volně, žijí společně s námi jako členové rodiny.

Jen v karantenní místnosti je každá přijatá kočička ve velkém boxu a zvlášť. Toto je nutné opatření proti šiření infekce mezi přijatými kočkami. Nelze tedy, aby jedna nemocná kočička nakazila jiné přijaté a už vůbec nemůže nakazit další kočky v domě mimo karantenní místnost.  Tuto důslednost ocení budoucí majitelé našich svěřenců i lidé, kteří nám svěřují kočičku jen na péči během kastrace či léčby. 

 

Venkovní miciny denně krmíme a kontrolujeme jejich zdravotní stav. Některé krmíme již mnoho let. Jsou součástí naší velké rodiny. Jsou všechny kastrovány, pravidelně je odčervujeme a v případě problému necháme ošetřit na veterině. V zimě a jiném nečasu mají k dispozici boudičky. Nemocní a ranění nacházejí azyl u nás.

 

borek_2014_09_27_dscn0026.jpg

můj muž a kočky 

Dále odchytávám kočky za účelem kastrace u veterináře /školení na Veterinární a farmaceutické univerzitě k odborné způsobilosti k této činnosti z roku 2003/, starám se také o pooperační péči koček soukromých nálezců /pobyt kočky u nás do vytažení stehů a vypuštění do lokality/, krmičů a o kočky raněné.

 

borek_1010055.jpg

můj muž a kočky 

 

Spolek  nemá žádné zaměstance, činnosti musím zvládnout sama s příležitostnou výpomocí svého muže o víkendu.  Veškeré finance dárců jsou použity na úhradu veteriny, na léky a krmivo, tyto prostředky nepoužíváme na úhradu energií a vody, na úhradu nafty, telefonů a jiných výdajů nepřímo nutně spojených se záchranou  a péči o kočky. 

 

 

meda_2012_04_19_1010081.jpg

Meďa a já :-)

 

Ačkoliv byl spolek založen v roce 2008, záchraně koček se věnuji od roku 1995. Počátky činnosti byly prosté. Nemohla jsem odejít od nemocné kočky na ulici a utéci od problému do tepla bytu. Zjistila jsem, že když se uskromním, omezím ve svém pohodlí, mohu zachránit život kočce, která by venku zemřela, mohu zásadně změnit život té, která by venku několik let strádala. Navíc jsem zjistila, že se mi záměr daří, byla to radost, která mne vedla k pokračování v mém úsilí.

 

mamusa_22_12_2009_1010105.jpg

kočička Mamuša a já

Po letech se tento původní záměr nijak nezměnil. Obohatila je zkušenosti s kočičkami, kterým osud nejen nepřál mít od počátku svého života dobrý domov, ale nepřál ani zdraví a dlouhý život. Dlouhodobá péče o kočičky se selháním ledvin, kočičky s neléčitelnými chorobami, mne obohatila jako člověka, změnila zásadně mé priority a můj život. 

domecek_zvenku_maly.jpg

 

K 26. dubnu 2021 pečuje náš spolek o 89 kočiček útulkových a 29 kočiček venkovních. Denně miciny  zbaští více jak 70 konzerv, týdně 40 kg granulí. Měsíčně je třeba tuna steliva. Měsíční náklady na veterinární ošetření, zákroky, na krmivo a stelivo činí 70-80 tisíc korun. Tyto výdaje máme za okolností, kdy nekupujeme drahá krmiva, kdy se snažím velkou část kočiček ošetřit sama a na veterinu jedeme s akutními případy, s těžkými případy a na operace, hlavně kastrace. I na lécích šetříme, kde to lze. 

Do nákladů není zahrnuto: technické vybavení, dezinfekce, čistící prostředky, likvidace odpadu /týdně 300 litrů použitého steliva+ obaly od krmiva/, opravy v depozitu, zabezpečení oken, náklady na vytápění prostor /62 600Kč ročně/, elektřina /31 000Kč ročně/, voda /7 000Kč/ročně bez stočného/, doprava, telefon, provozování stránek, pošta, náklady na propagaci. Většinu těchto položek hradíme ze svého, dary spolku je nejsou sto pokrýt.

Spolek nevyužívá žádný grant, není financováno obcí a nemá žádné zaměstnance, já ani můj muž, ani žádný člen sdružení nemáme žádný plat,  každého z nás "živí" jiné běžné zaměstnání.

Činnost je založena na dobrovolné práci a lásce ke kočkám.

 

O nás trochu jinak >>>>

 

 

Obrazek

Obrazek

 Obrazek

Obrazek

Obrazek

 někteří z vyléčených kočičích pacientů