Jdi na obsah Jdi na menu
 


Březen 2015

31. 3. 2015
4.3.
Výsledky krve Felixe odráží jeho nechutenství, vysoký bilirubin, a má vysoké leukocyty, ačkoliv nejeví známky žádného zánětu - žádný průjem, výtok z očí, nosu, ani v krvi žádný další nález, ani na sonu. Kromě tekutiny. Nezvrací. Trpí totálním nechutenstvím. Ani po hladovce před vyšetřením se ničeho ani netknul. Na pohled ale zatím vypadá jako zdravá kočka a neznalý si na něm ničeho nevšimne. Já vidím změnu vitality a mírné hubnutí. Beru v úvahu i jeho problémy za posledního půl roku - viroza na podzim, kdy měl tak velké uzliny krku, že nemohl polykat, pak vyléčení a ošetření zubů a narkoze. Pak se zdálo vše v pořádku. Tak před třemi týdny jsem postřehla změnu, nevěděla jsem ani jakou, ale byl to takový ten pocit, koukáte na kočku a víte, že se něco děje. Vyšetření nic neukázalo, vetce se při běžné prohlídce jevil jako zdravá vykrmená kočka. Po návratu domů opět jakoby žil ze vzduchu. Vyšetření v narkoze v pondělí ukázalo tekutinu kolem jater, mezi střevními kličkami a také v hrudníku maličko. Myslím, že teď nemoc teprve nabere na síle a brzo přijdou závažnější příznaky. Zatím je Felix v pohodě. Tedy vyjma chvil, kdy jej krmím. Z lokality odkud pochází jsme již případy FIP měli, posledním byl kocourek Gábina. Nechala jsem zopakovat testy FIV a FeLV, jsou negativní. Felix byl testován v minulosti, ale již jsem paranoidní a možnost falešně negativních testů už jsme také zažili. Felix je součástí poměrně početné skupiny koček Pučík a spol. a pozitivita testu by byla i špatnou zprávou pro ně. Musím pro Felixe pořídit více chutných konzerv, které jsou krmit stříkačkou ať chudák má alespoň jídlo různorodé. 
S ohledem na Felixe musíme rychle řešit kastraci Rostíka. Ten dělá ve skupině peklo, obtěžuje kastrované holky, nehledě na to, že občůrává, co jej napadne. Dospěl k názoru, že je velkým kocourem a hrbí se na každou kočku, kterou potká. Sídlo má na skříni odkud jódluje. S ním by měli jít na kastraci odchycení kocouři, rozhodně Pučík na zuby, ty jej hodně bolí a má je v hrozném stavu. U jednoho odchyceného možná počkáme, má řidší stolici a sem tam kašle. Vetka mu nasadila antibiotika. Včera dostala část karantény piluli, část stronghold, zatím se nikdo netváří, že by mu bylo zle. Tentokrát jsme odčervovala cestalem, je si dražší, ale po některých tabletách jsme měli opakovaně nálezy parazitů ve stolici koček a tak bylo třeba přípravek vystřídat. V sobotu odchycená kočičky je bojínek. Na počátku si čurala a kadila pod sebe, teď už pomalu chápe, k čemu je stelivo. Dobré je, že jí, čekala jsem, že budou větší problémy, holky vždy nad vzniklou situací víc přemýšlí. Kluci jsou v pohodě, jen jeden si dělá denně v boxu hrozný nepořádek, uklízení boxů vždy zabere hodně času. Mezi jednotlivými kočkami je nutná dezinfekce. 
Ta nám taky včera došla a tak jsme ve tři ráno řešili, kde ji vzít, Objednána je, bereme vždy 20 litrů, 4 x 1100 Kč, ale dodavatel se opozdil a díky dezinfekci boxů a přepravek v posledních dnech padlo pět litrů. A tak jsem v noci probudila chudáka paní veterinářku. Snad nás dnes její objednávka zachrání. 
Situaci s ucpaným odpadem jsme řešili do čtyř rána. Celkem funguje, ale hodně práce stálo a jsem zvědavá, co se bude dít až začnu mýt záchodky. Starý dům ve špatném stavu unavuje. Depozitum bez možnosti mýt věci, to prostě nejde. 
Očkování čeká Filipa, kluk už zase jí jako před návštěvou veteriny. 
Zhoršuje se Petřík, musíme dávat více injekcí a vidím, že podstatně méně jí, je smutnější. Myc je na rozdíl od posledních týdnů celkem v pohodě, krev v moči nemá a zdá se, že jí i víc chutná. Další nemocní senioři - Mladá, Buclítko, Komínek, Křižík, Nitka, Cipi se drží, celkem i FIV kočičky. Kryšpín včera zvracel, ale toto se neopakovalo. Píďa je v posledních dnech v pohodě, stejně jako Ami, Čůsťa, Dobby, celkem i Pipi a další pozitivní. Snad jen Pišta se mi trochu nezdá...
Otylka bohužel rychle schází, méně jí a je velmi hubená. Seniorka celé dny prospí. Stejně jako Babi. 
V domě je teď opečováváno 89 kočiček, v karanténě je plno, ještě tak pro jednu dvě kočičky, akutně, ale více ne. 
Omlouvám se, že píši málo, vydržte, během 14 dní snad už práce poleví a bude čas i na psaní.  
 
8.3.
Pik Pak Pučíka čeká tento týden vyšetření v narkoze. Hodně zhubnul, doufejme, že se nedozvíme z výsledků, že trpí selháním ledvin. Budou mu i ošetřeny zuby, hodně jej trápí.
 
10. 3. 
Víkend byl ve znamení práce, jak jinak u nás :-) a velice milé návštěvy. Za Petříkem přijela jeho adoptivní máma. Péťa je černý, někdy v polovině devadesátých let narozený kocourek, tedy pamětník. A že má na co vzpomínat, jeho osud, kdy mnohokrát změnil majitele, by vydal na barevnou povídku. Jeho čas zde se bohužel krátí, má nemocné ledviny, přidal se průjem, zhubnul, má nepěknou srst. Moc ráda jsem viděla paní Janu jak si jej drží v náručí a Peťula byl v nebi sedmém. A aby toho nebylo málo, dostal i nový pelíšek a ne jeden, ale, aby si mohl vybrat, zrovna dva! Ostatní kočičky dostaly kupu konzerv Felix, přesněji 240 kousků!
Petřík se horší, moc času nemáme, to už ze zkušenosti vím. Krmím jej , trošku jí sám, moc rád se nosí a večer mi lehne k hlavě a mazlíme. 
Felix během návštěvy ležel v pueblu a vyšel se jen napít. Břicho se mu mírně zvětšilo :-( Sám jídla sotva lizne a tak jej taky krmím, což se mu moc nelíbí, ale pak je spokojen, že má něco v žaludku. Myc, věkem jako Petřík, si mírně polepšila, více jí sama, nemá průjem a je aktivnější. Všichni zmínění dostávají antibiotika, Myc je musí mít stabilně. Mlaďucha, ačkoliv je její stav špatný, má období, kdy je aktivní a hodně jí sama. Nechápu, jak zvládá selhání ledvin, astma, rýmu, na kterou jí nic nezabralo a silný kašel. Dostává samozřejmě léky, ale ty nemají takový efekt, jak by bylo třeba. Cipi má naordinovány dvojí antibiotika pro silný průjem. Micánek dále s krví nezvracela, ale pár dní měla opět zcela vodovou stolici. 
Pučíka čeká vytrhání zubů a vyšetření krve. Mám obavy, hodně zhubnul. Zítra jde na kastraci jedno holka, Toník na testy, pak další kastrace kluků. Holka odmítala jíst a tak jsem ji musela také krmit, teprve poslední dva dny jí i sama, ale zítra díky zákroku zase dojde ke ztrátě důvěry. 
Kluci v karanténě trpí :-), cpou se dobrotami, na odčervení reagovali bez problémů a netuší, co je ve čtvrtek čeká. Uděláme i testy, jeden je z lokality, kde byla FIV a FIP, druhý z místa, kde byl výskyt FIP a FeLV, další z místa zatím bez výskytu. FIP testovat samozřejmě nebudeme. 
Bucli se dnes ráno slunil na okně, divím se, že na parapet vyskočil. Okno by bylo třeba větší, zájem je velký a tak se o něj hádají. Ve vedlejším pokoji sedí na okně často Pralinka a Zrzík. Ten i vyzpěvuje a venkovní mour mu často odpovídá. Všichni staříci se drží, Bucli, Komínek, Kříža, Babi, Otylka je mírně lepší, více jí. Je už hrozně hubená. Kamoš měl slabou rýmu a byl poslední dny bez nálady a tak není divu, že Eliška dostal lekci, když stále naléhal na hraní s ním. Zkušený venkovní kocour mu dal jasně najevo, že na hru nemá náladu. 
FIV kočičky se také drží, samozřejmě na Svatavu, která hubne, hubne, hubne :-(  Pišta dostal antibiotika, kašlal a mě výtok z nosu a jednoho oka. Někdo má ve skupině průjem, ale zatím netuším kdo, musím nainstalovat kameru. 
Depozitum čeká prohlídka veterinářky. Je nutné všem prohlédnout tlamičky, uši a udělat základní prohlídku, u některých odběry krve. Kastrací z odchytů je také hodně, lidi volají každý den. Já uvažuji o kompletní změně v naší karanténě. Je zde málo místa, ale zatím jiný prostor nemáme, a špatná manipulace s boxy. Když chci umýt ten největší, je to už pro mně nadlidský výkon, je pro mne už těžký.
Pokusím se nafotit ty, které jste dlouho neviděli, právě se mi mňoukáním připomíná Filip a Toník :-)
 
11. 3. 
Zatím všichni dobří, výsledky testů zítra. Zítra opět veterina, testy a krev také. 
 
19.3. 
Víkend byl hektický. Ráno krmení kočiček, léky, přikrmování Petříka, Felixe a Svatavy. Po vývozu kočičích bobků, papíru, kartonů a jiného tříděného odpadu do ekodvora, jsem pokračovala v práci kolem koček, mytí misek, výměna vody, čištění fontán. Muže jsem poprosila o pomoc s úklidem, v neděli jsme čekali návštěvu a já vůbec nestíhala. Mezi prací po dezinfekci krmení nemocných. Hodně času zabere karantena a kočičky v ní. Záchodky jsem nechala na večer, museli jsme do Globusu pro stelivo a pak jsme chtěli hledat kočičku, která nám v krmícím místě chyběla 14 dní. Po nákupu jsem dobře navlečená, s foťákem a čelovkou procházela krmící místo. Dvě hodiny v dešti, oba jsme prohledávali každou skulinu....a nic. Smutní a mokří jsem nakrmili a odjeli domů. Po cestě jsme se hádali, kdo a kdy viděl mícu naposledy a ačkoliv byl program neděle už i tak nacpaný k prasknutí, rozhodla jsem :-), že jedeme hledat i v neděli a za světla.
Doma až kolem půlnoci a hladová a nemocná devadesátka koček se chovala jako bychom konečně přijeli z dovolené. Krmení, léky, injekce, no na záchodky moc nebyl čas, ale karantenu jsem vyčistit musela. Ráno stejný program + záchodky, probuzení muže, kterému se vstával nechtělo a cesta do Brna. Ustaraní jsme se rozeběhli po areálu, hledat mícu znovu. A našli! Možná si řeknete, že to moc prožíváme, ale venkovky jsou stejně "naše" jako depozitní, nečiníme rozdílu. Každá má své jméno, většinou po kočičce, které se podobá a která prošla již naším depozitem. A tak máme Harryho, Kuličku, Otylku, Kubíka, Šedivce, Dušína, Bohuše, Mamušu, Bublinu, Čárku a další a další.   
Návrat domů kolem 16. hodiny a rychle rychle úklid, návštěva za dveřmi. Návštěva odchází a znovu cesta do Brna nakrmit kočičky. Ty lze krmit jen večer či v noci, během dne je nikdy nevyvoláváme, je to nebezpečné. Mnohé by také ani nepřišly a tak bychom je nemohli zkontrolovat. Návrat domů pozdě v noci a do pěkného svinčíku :-), který nebylo kdy uklidit. Do postele k ránu. 
Na veterině během týdne kastrace, odběry krve a ošetření zubů, všichni ošetření jsou celkem v pořádku, jedna kočička má krev v moči a posunuté výsledky hodnot kreatininu a urei. Po kastraci je Dráček a Filip. Filip teď konečně spí, jsem ráda, celou cestu na veterinu řval, na veterině také a po zákroku to bylo ještě horší. 
Harry a Chlupáč jsou po kastraci v pořádku, čeká je stronghold, oba mají ušní svrab, Harry měl uši zcela ucpané. Kačence se jizva hojí dobře, jí dobře i s límcem a chodí pravidelně na WC. Výtok z očí utlumila antibiotika, ale mám obavy, že stres z odchytu, změny a zákrok, že by byla pozitivní na mikrosporum, srst jí hodně letí. Ve stresu a při zátěži k těmto problémům dochází a zvláště u ní by to nepřekvapilo, je FIV pozitivní. Chci jí vzít na kontrolu a odebrat krev a možná kontrolní test na FeLV, abychom mezi FIV kočičky nepustili mícu navíc FELV +. Límec zvládá velmi dobře, nečekaně dobře. Dnes ráno začala mňoukat a tak jsme se zděsila, co se děje, ale prohlídkou jsem žádný problém neodhalila. 
Zhoršil se Petřík, dnes jsem vetce brečela do telefonu. Nějak mi to ujelo, není dobrá situace ani u Otylky a Felixe. Petřík se rád nosí a mazlí, ale je slabý. Včera v noci jsme si s ním sedla do křesla a koukal na telku. Běžně do pokoje nechodí, bydlí zde spíše mládež a ta by dědovi jistě lezla na nervy. Seděl, koukal, vrněl a užíval si náruče. Dnes to vypadá tak, že jej žádný program zajímat nebude a já tuším, že mne čeká rozhodnutí. Po letech, po dlouhých letech Petřík odejde. Poznala jsem jej v polovině 90. let, žil v bytě starší paní, která jej zachránila. Byl několikrát umístěn, vždy se nám po určitém čase vrátil, je vlastně jedinou dnes žijící kočičkou od paní. Měla kočiček více. Nejen Petřík, ale i jeho majitelka, oba mi přirostli k srdci. Paní krmila v centru Brna, sblížili jsme se a společně pomáhali kočkám. Měla minimální možnosti, velké problémy, ale děsně tvrdou hlavu a ohromnou vůli v pomoci kočkám. 
Petřík polehává s posteli, dostal tam i vodu a jídlo, aby nemusel moc nikam chodit. Felix spí na poličce nebo zaleze do kočičího tunelu. Krmení stříkačkou nemá rád, ale pak se spokojen, že byl nakrmen. Efuze už je patrná, zhubnul, má jiný výraz obličeje. Moc rád se mazlí, tyto chvíle si užívá a já s ním. Otylka hodně zhubla a poslední dva dny není tak často u jídla. Vždy první, ale ne tak často jak jsem zvyklá. Jestli se dostaví i slabá infekce, jako třeba u Mazli, už ji nezvládne, je slabá.  
Pučík se o vytrhání zubů pomalu zotavuje. Akce u něj trvala dlouho, zubům se ven nechtělo, ale se záněty kolem nebylo jiné možnosti. Pomstil se mi akcí, kdy mi v nestřežené chvíli počural záda u čištění záchodků. Kočky jsou radost! :-) Vždy si vzpomenu na moji známou, která si dělala srandu nad tím, jak obě na stará kolena budeme cestoval šalinou a lidé si od nás pro počurané oblečení od koček budou odsedat :-)
Svatava schází, trochu jí v nechutenství pomohl lék Mirzaten. Byla po něm komunikativnější a častěji ji vidím u misky s jídlem, kdy opravdu jí. Dělala jsem si srandu před vetkou, že jak na mne dolehne depka z nemocných a odcházejících kočiček, taky jeden slupnu :-), jde totiž o antidepresivum pro lidi. Na Oskara teď opět dolehlo období průjmu, dva dny po sobě i zvracel. Během jednoho dnes je vše kolem něj od stolice, pračka aby jela celé dny a savé podložky letí. Kastraci Rostíka odkládáme, vetka se mi smála, že máme strach, že se nám do akce nechce a má pravdu. Rostík je ale nesnesitelný, cvrnká 60 x za minutu, řve jako Pavarotti a myslí si, že je Ch. Norris. Čekají mne další příjmy kočiček na kastraci a tak bude zase dezinfekce boxů. Ferdík konečně jeden uvolní, bude očkován a přejde do skupiny. Filip by už taky mohl, jen se očkování oddálilo díky kastraci, tu jsme upřednostnili. Kluci s koulemi to u nás mají těžké, jsou terorizováni těmi, kteří jim je závidí :-)
Půjdu se kouknout na nemocné. Petříka musím kontrolovat často, je slabý, mohl by dojít úrazu. Teď chrní v budce šplhadla. Bude nutné celý dům nakrmit a dát injekce. V noci čekám příjem nováčka, pokud se zadaří odchyt. 
 
20.3. 
Takový krásný den a Petřík se do něj již neprobudil. I pak jsme jej nechali spát v pelíšku na posteli v místě mezi našimi hlavami, jak byl zvyklý. I mě toto jeho oblíbené místo vyhovovalo, měla jsem i v noci nad ním dohled. Znáte to, ani bouřka vás v noci neprobudí, ale jak mňoukne nemocná kočička, okamžitě jste vzhůru.   
Cipi Petříka hledá, snad brzo zapomene a najde k společnému ležení nového parťáka. Stesk by jejímu nedobrému zdravotnímu stavu nepřidal. 
Nevím, zda dnes bylo špatné BIO, ráno došlo u nás ke kočičí rvačce a nebylo to ve skupině mládeže, ale k mému údivu, porval se Bucli a Komínek a je otázkou, kam by až dědci hloupí zašli, kdybych mezi ně nevstoupila. Incident v domově pro seniory :-) Bucli Komínka nemá rád, ale pokud bylo nebezpečí konfliktu, vždy se stáhl. Dnes se do rvačky vložil a nechápu, co se mu honilo hlavou a že ji zvládl. On, který nemůže dobře chodit, on, který je sto omdlít, on se rve. Všude chlupy  a Komínek vypadal hodně zválený. Musím oba sledovat, zda se neobjeví absces po kousnutí. Komínek před lety po rvačce s jinou kočkou začal silně krvácet z přední tlapky. Útočník trefil žílu a krve byla kaluž, musela jsem ránu držet a škrtit. Možná si řeknete, proč nedám Komínka jinam, ale oni jsou již na sebe ve skupině zvyklí a změna by v jeho věku a při jeho problémech mohla mít nedobré následky na jeho stav. Bylo by asi na místě pořídit do skupiny feliway, aby naši senioři byli v lepší pohodě. Dnes jsem jej dala do kuchyně a slibuji si omezení občůrávání, neboť úklid těchto neřestí zde je celkem náročný na čas a nemůže být dostatečný. Když vám kočka načurá za lednici, odtáhnete, vyčistíte, ale dělat do několikrát za den? No hlavně, aby byli zdraví, říkám si :-)
Inzerce a nové domovy váznou a totálně. Nelze již přijímat do dočasky, jen na kastraci a ošetření. Nebo akutní případy. Jednotlivé skupiny, kam přechází kočičky po karanteně a čekají na zájemce, jsou již plné. Koncem března jdu představit náš polek na jednu školu, studenti zde by nám v rámci projektu mohli pomoci s inzercí. Zaujali jsme je a tak snad to nepokazím. 
Max by potřeboval mluvčího, člověka optimistického zevnějšku, neunaveného, nadšeného, ale zasvěceného. Uvědomím si to vždy, když přijde nabídka přednášky, hovoru pro tisk či televizi. Nemám na to povahu a energii. 
Musím za Felixem. Nakrmím jej. Dnes měl větší hlad, díky odchodu Petříka jsem se trochu zdržela. Někdy si říkám, zda za záchranu koček neplatíme moc vysokou daň - ani nemůžeme smutnit neb další čekají na ošetření, nakrmení.... Zachraňujeme, protože soucítíme a obětujeme vše pro spokojený kočičí život, ale zároveň musíme držet emoce na uzdě..... 
Kdysi se mě novinář zeptal, zda jsem měla chuť se vším praštit pro únavu. Měla, mockrát, ale i v takové chvíli byly kočky na prvním místě a neztrácel se mi ve tmách smysl záchrany. A pokud stále vidíte na obzoru ve tmě hvězdu, má smysl za světlem jít i když si sebou zrovna nejste jist. Ostatně právě to vás činí tím čím jste. 
 
24.3. 
V neděli jsme přijeli z bazaru a krmení kočiček v noci. Nespokojení chlupáči nás uvítali po svém - bobkem hned za dveřmi, kuchyň pozvracená a načuráno, kde to šlo. Do toho skupinový řev hladových ze všech pokojů, nejvíce z karantény. Běžela jsme nejprve zkontrolovat Felixe, ten seděl u misky s vodou a evidentně čekal na mé krmení. Svatávka mne vylekala silným mňoukáním, nechápala jsem, co se děje, už dlouho se tak neozývala a já netušila, zda to není volání o pomoc. Mlaďucha živá, Otylka za dveřmi unaveně koukala. 
Kmitala jsem dlouho k ránu a netušila, jaký šok mne za pár hodin čeká. Odešel Felix. 
Díky němu se práce kolem ostatních opět posunuly a tak opět hoňka. Svatava se mezitím zhoršuje. Je aktivní, ale zadýchává se, rychle unaví, zcela nemá chuť na jídlo, trápí ji rýma. FIV ji zdolává a bohužel může dojít ke stejnému scénáři jako s Felixem. Včera jsem se jí snažila více věnovat, nevím, zda jde o edém plic nebo srdce nebo obojí. Převoz na kliniku nezvládne a vyšetření je u ní možné jen v sedaci a ta by byla její poslední. Je to špatné. 
Doufala jsem v klidný spánek ale zhoršila se Mlaďucha. Ke zvracení se přidal akutní, zcela vodový průjem a nechutenství. Pokud se nám nepodaří zvládnout, je zle. Další problémy již neustojí. K ránu se udělalo zle Buclítkovi, akutně musel dostat injekce furonu a seděla jsme u něj. Naštěstí se normalizoval, teď se o něj stará Bobinka, ale musím jej hlídat. Otylka ráno polehávala, snad se akutně nezhorší o ona. O víkendu jsem měla obavy, přidání léků pomohlo, ale jí méně a má průjem. 
Jak jsem se v neděli smála na bazaru, teď mi do smíchu není. 
Přijďte nás ještě dnes podpořit, každá koruna pomůže. Holky si na bazar vzaly volno v práci, doma zanechaly hladové děti, hladovou zvěř a nespokojené muže, aby pomohly našim svěřencům. Bazar dlouho dopředu připravovaly a zvládly to skvěle. Zajděte je pochválit :-)  
 
23.3. 
Dnes ráno nás opustil Felix. Krásného kocourka v nejlepším věku si odnesla FIP.
Nevím, co napsat, jsem trochu v šoku. Nevypadalo to tak, že by mělo dojít ke zhoršení, ale FIP je zákeřná. Nechci se rozepisovat, omlouvám se. Cítím prázdno v duši, slova jsou k ničemu. Po Peříkovi další odchod a zhoršuje se Svatávka. 
Děkuji za podporu pro Felixe, pro všechny naše nemocné.
 
25.3.
Přináším další smutnou zprávu - odešla Svatávka. 
Byla FIV pozitivní a dlouhá léta chorobu zvládala. Od podzimku však pomalu scházela a z kočičky o šesti kilech a stal poloviční drobek. Nemoc změnila i její povahu. 
Věřila jsem, že se ji ještě podaří stabilizovat. Bohužel. 
Děkujeme všem, kteří jí drželi palce, všem, kteří podporují naše nemocné kočičky. 
Po odchodu Petříka a Felixe, odešla od minulého pátku již třetí kočička. V depozitu je smutno. 
 
30.3. 
Přináším smutnou zprávu, odešla Otylka. 
Přišla k nám s akutní anemií a lipidozou jater, trpěla poruchu činnosti štítné žlázy a selháním ledvin. 
Děkuji všem, kteří podporují naše nemocné kočičky. Poslední týden je velmi smutný.