Jdi na obsah Jdi na menu
 


Květen 2017

31. 5. 2017

6. 5.

Skoro půl roku boje s nemocí a myslím, že jsme si oba vedli dobře.  

A dnes? Oskar náhle není, odešel, nedýchá, srdce nebije.

Už si nepřijde pro ducana  a pusu čumákovku.

Byli jsme spolu spojeni a on mě tu nechal samotnou. 

Děkuji všem, kteří nám fandili.       

11. 5.

Jistě jste si všichni dělali o Šmudlu celý den starosti.

Šmudlík dlouhodobě hodně pije a přestává jíst. Zhubnul, ale zatím je aktivní. V krvi nebyl žádný závažný nález, ani hodnoty spojené s funkcí ledvin, ale to bych nebyla já, abych se v tom nevrtala. Ono totiž v krvi nález být nemusí. Nadměrné pití může být spojeno i se špatnými zuby, ty měl Šmudla v hrozném stavu. Ano, měl, už nemá, ač mladý, po včerejší akci má jen špičáky. Pod nánosem kamene šly některé zuby ven bez odporu, jiné hůře, ale zkažené byly všechny. V narkoze se podařilo odebrat moč a potvrdily se mé obavy – krev, bílkovina a dokonce cukr. A tak se nabrala i krev, aby byl aktuální výsledek. Moč se poslala na další vyšetření. Veterinářka kocourku i vyčistila uši, propláchla roztokem s dezinfekcí, Šmudlík má z dřívějška ve zvukovodech změny a  při vědomí takový průplach neuděláte.  Doma byl z akce přepadlý a v noci jsem měla obavu, že mu nereagují zorničky na světlo. Toto už známe v doby nedávné – Kačenka měla po ošetření zubů stejný problém a  ačkoliv se během dalších dní reakce oči zlepšila, našla jsme ji po příchodu domů z práce chroptící v pelíšku a cokoliv jsme udělala, bylo už zbytečné. Pitva ukázala vadu na srdci.  Kačence nebyly ani čtyři roky, Vánoce už s námi neprožila.  

Šmudla se ráno choval normálně, ale odmítá se mnou komunikovat. Léky jsem mu dnes nepodala, nedovolil mi to a tak jej zítra přemístím na pár dní do boxu, nelze jej pro každý úkon honit, na písemnou žádost nereaguje, na domluvu a sladké sliby už nenaletí. Poslední pokus o domluvu proběhl před hodinou a to se Šmudla vyšplhal ke stropu a na to takové cirkusové eskapády mne už neužije. Hlavně nemám chuť riskovat jeho zdraví. Výsledky krev zatím nemám, zítra je popoženu a proberu s vetkou.

Včera byl zdevastován i Bobeš. V první chvíli šlo o zuby, ale v plánu byl i útvar na boku u páteře a nakonec nalezen útvar ve zvukovodu levého ucha. Zuby odebrány, pak tři rentgeny   a následně řez vetky na pravé straně těla Bobeše. Vyjmut útvar velikosti fazolky, na pohled vazivo, ale po řezu výtok bělavé suspenze a místy černé zbarvení. Tento poslán na histolku společně s útvarem odebraným za chvíli ze zvukovodu. Podezření na adenom. Uši Bobeše v narkoze vyčištěny, má tam i polypy. Doma byl více než přepadlý, nejprve jsem jej nechala jen s prubanem, ale okamžitě si zabrousil do stehů a tak dostal límec. Dnes už je  v pohodě, ale včera vztekle narážel límcem do každé překážky a dělal mi starosti. Je přeci jen starší a kdyby se mu udělalo zle, byl by poplach. Bobeš je chytrý moravský kocůr a rychle ocenil výhody límce – když skloní hlavu do plata s jídlem, už moc koček se nenají J a má své soukromí a klid. 

Další starosti mi dělá Amálka, bába 16 let, sestra zesnulého Pišty, FIV, astma, selhání ledvin, nervák povahou. Ami je drobná, ale pomalu a jistě jí na hlavě vyrostl útvar velikosti poloviny Kinder vejce. Jednoho rána vstoupím do místnosti a všude krev, na zemi, na nábytku na stěně. Pochytala jsem a prohlédla všechny, první podezření padlo na Bohuše, ale mylně.  To Amálka si „drápy zadní nohy odstranila asi třetinu útvaru a ten krvácel. Rána dezinfikována, podána antibiotika, zásah v narkoze ohrozí Amče na životě a tedy jej nedopustím. Nevím, zda jí dát límec, nadšená z toho nejsem, ale místo se jinak nezacelí, stále si do něj vrtá a krve je všude plno. Mám strach, že se utvar nějak zvrhne, je opravdu velký, no asi bude nutná cesta k veterináři, což u ní také není nic jednoduchého a bez rizika.   

Pončeti se vrátila rýma a Bohuš také bude opět potřebovat léky, jinak se FIV skupina drží.

To Bucli byl dnes více jak rozkošný. Je těžké potěšit kočičího seniora, kterého bolí zuby, páteř a klouby a který většinu času tráví v pelíšku, málo co mu chutnám a vše už viděl a zná. Bucli už špatně chodí a tak mne hodně udivilo, když seděl ráno na okně. Bylo krásně, po delší době slunko pražilo do oken, nedivila jsme se mu. Večer jsem přišla se syrovým masem a oči mi vypadly z důlků – Bucli vyskočil  a maso v něm mizelo rychleji  než jsem stíhala nosit. Byl nádherný, nadšený, čiperný J Možná vám to připadá jako přepych, ale zkuste potěšit 18 let starého kocourka.  Je to jako vylézt horu na vozíku. Zvířata nejím, ale jeho bych láskou snědla a je u nás více takových.

Komínek si dal také, ale zatímco Buclimu jsem musela maso dávat do kupiček, aby jej lépe uchopil, Komi musel vidět menší kousky, aby se jich nebál. Má problémy se záněty v tlamce a tak je na něm vidět, že přemýšlí, jak se najíst. Jeho problémy mě budou stát ještě hodně nervů a nevím, zda najdeme pro něj dobré řešení.   

Jak si pro nedostatek času nedovolím výlety, dnes akce Olomouc, samozřejmě kvůli kočce. Státní veterinární ústav, doktor Pijáček je můj typ, to proto, že z něj mám pocit, že jej pitva zajímá a mám s ním velice dobrou zkušenost už z jedné předchozí pitvy, kde jsme měli podezření na cizí zavinění. Když se setkáváte s lidmi, kteří mají zájem o problém a mají rádi otázky, je to inspirující a člověka to nakopne. Při denním vyklízení 80 kočičích wc, utírání zvratků jen co vstanete z postele, spíše, aby  jste vůbec mohl vstát, při častém stresu a strachu, bezmoci, snadno přijdete o motivaci.

Kastrace u nás frčí, o víkendu taháme stehy a vypouštíme. Pak čistění boxů, moje oblíbená činnost, při které se přiotrávím dezinfekcí. 

Práce na domě pokračuje, ale pomalu, pomalu. V neděli bude Max v Alfa pasáží v Brně, malý stáneček, každá koruna je potřeba a tak si budu hrát na prodavačku J a práce na domě budou stát. Další víkend, 20. 5. nás najdete v Rosicích.  Převelice děkuji těm, kteří mi na prodejní akci nabídli pomoc. Tento víkend ještě musím někde sehnat stoly neb je stále nemáme. Někdy se nemohu zbavit pocitu, že jsem chtěla pomáhat kočkám a tak nějak spoustu času pohltí něco jiného a kočky se často krčí stranou.

Omlouvám se, měla jsem ještě na mysli příběh, ale je 1:42, musím končit, ještě mne čeká práce.

Všem DOBROU.

Na fotu Bobeš.

17. 5.

Dnes jsme se vrátila do dětství.

Nerada.

Známá nechala uspat kočičku, sekačka ji vážně zranila. Za domem jí zemědělci sekali louku.

Bylo mi asi sedm a prázdniny jsem trávila na samotě u babičky s dědou. Velký statek, pole, sady, lesy, zvířata od slepic ke koním.

Jednoho slunečného odpoledne jsem, i přes hluk kombajnů pod lesem, ze seníku za dvorem zaslechla silný kočíčí pláč. Neustával, sílil. Oči těkaly šerem a prachem, slunce posílalo zlatavé kotouče dovnitř skrz otvory ve zdích. Jeden padl i na kočičku, které ležela pod mlátičkou, velkým strojem, který pamatoval éru rozkvětu statku. Ležela v krvi, tři nohy různě rozdrcené, její pláč sílil. I teď se mi svírá žaludek a zle píše, uteču i dnes, střihnu scénu, běžím pro dědu.

Šel se podívat, co se stalo a pak jsme jej jen viděla, jak nese pytel a jde vraty za dům.

Dítě uteklo do prázdné kuchyně a ačkoliv bylo venku horko, klepalo se zimou. Nic nezastavilo slzy, neuklidnilo roztřesená ramena malého děcka, ani omluvy kombajnéra, ani vysvětlení, konejšení. Nic. Dodnes.

Z velkého kamene za domem déšť ještě dlouho smýval krev.  

V srdci nosím od toho slunečného dne dluh a denně jej splácím. 

To Dušínek zatím ani netuší, jak rychle se nebe bez mráčků může zatáhnout. Celé dny se Jeho Veličenstvo válí za domem a plánovitě se opaluje. Nejprve  žhaví celé tělo, pak oddychne ve stínu, po chvílím hupne pod šeřík a ohřívá jen nožky či zadnici, sem tam mňoukne o dobrotu, no prostě je kouzelný, jak by řekly jeho fanynky. Za poslední rok jsme spolu udělali velké pokroky a hodně posunuli náš vztah J  Když ráno klepnu dveřmi a on pádí zahradou směrem ke mně, beru kapesníček jako v závěrečných scénách z Notting Hill J   

U Maxe teď frčí kastrace a oprava domu, moc nepíši a tak aby jste věděli, co děláme. V soboru budeme v Rosicích u Brna, akce s pejsky, ale Max tam bude mít stánek. Jsem moc ráda neb každá koruna pomůže a těžko se získává. Návrat domů je sic jako návratem do bojové zóny, vždy jsem tak před sedmnáctým nervovým zhroucením J , když otevřu dveře domu po mé krátké nepřítomnosti.

Po návratu z akce v Alfa pasáži mne čekal doma Duší, ale nevítal, asi se cítil zanedbán a tak jsem jej zběžně informovala, že jsme s paní Kudláčkovu potili krev na baštu pro něj a jeho kámoše. No moc mi nevěřil, že „dělám“ v neděli J   

Amálce se útvar na hlavě neléčí, ona si do něj prostě stále hrabe a pokud ne a je jeden den klid, jako třeba v úterý, tak je zle neb nejde jen o útvar, ale i o rýmu a zle se jí dýchá a kašle a zvrací. Tak si vyberte.  Vidím to tak, že ji budu muset nejdříve přeléčit kvůli horním cestám dýchacím a až bude v pohodě, dáme límec. Jinak bude mít stále hlavu v krvi a jistě se z toho ještě něco nedobrého vyklube. Ostatně, když jsme u těch útvarů – Bobeš překvapil. Útvar na boku těla Bobeše je nádor, jsem v šoku neb tak nevypadal a ani vetka nechtěla noc dělat histologii. Ale já jsem názoru, že když už se něco řeže a je s tím práce, je dobré i vědět. Dle zprávy, pokud jí dobře rozumím, by ale mělo jít o útvar bez metastáz a s dobrou prognózou. Ještě to s vetkou chci osobně probrat, zítra, vlastně dnes, máme další zákroky a tak u toho probereme, co je třeba. Bobeši vytáhnu v neděli stehy a uvidíme, jak se bude chovat. S límcem to přeci jen není on, ale zatím nic patologického na něm nesleduji.  

Ale Šmudla, ten zlobí a sabotuje léčbu.  Dala jsem jej dočasně do voliery, ale není s ním řeč, došel přesvědčení, že pokaždé pojedeme na veterinu a tak jsem na půl roku ztratila důvěru.  Za půl roku práce na Dušíkovi jsem se dostala dále než za dva roky se Šmudlíkem.  Je to škoda. Ale nemusíte se bát, tlamička se mu hojí dobře, jí, spotřeba vody je zatím stále stejná, snad to bude časem lepší.

Díky průjmům části kočičího souboru a nechutenství seniorů jsme koupila hovězí. Netušila jsem s jakým nadšením se setkám. Bucli jej dostává k snídani, Bobinka, i další by si dali a jistě by jim to prospělo, jen musím sehnat levný zdroj.

Dnes jsme měla obavy, že mi Bucli spadne z police, už tak špatně chodí, že jej někdy prostě přenesu, kde potřebuje. Komínek má unavené oči, každý senior má s věkem svá trápení.  Snažím se při nich stát, ale je to málo, vím to. A někdy si připadáte unavený i z té malé snahy, protože to není jak by jste chtěl.   

U Komínka zvažuji další aplikaci kortikoidů, tlamička zlobí a zlobí, narkóza a ošetření v ní stále nemá šanci a je otázkou, zda by ošetření mělo žádoucí efekt.  

Teď chvíli pozitivní kočičky. Ponče nám hubne, nelíbí se mi to, rýma je její stálou partnerkou, nevím, zda pro rýmu méně jí nebo je za tím i jiný vážnější problém. Zatím je veselá a aktivní, ale u FIV musíte reagovat dříve než u negativních kočiček.  Harry půjde zítra ostříhat, jiné řešení nevidím a myslím, že kultivace ukáže microsporum. Jen kouknu vedle na Bohuše a jeho srst, myslím si své. Zhoršila se, on sám zhubnul a není v pohodě. Imunita je oslabená, něco se děje. Když jsme jim servírovala hovězí, Pončeti jela jako vysavač a Ruby, ta hledala další maso ještě hodinu po akci.  Ony jsou holky ze Slovenska vůbec hodně šikovné.

O Amálce, pozitivní FIV bábě, jsme již psala.

Mezi negativními mne vystrašil  Čort. Zalezlý, nepřišel k jídlu, syčel na mne, když jsem jej chtěla pohladit.  Čort je panter, sedm kilo váhy a spolupracuje, jen kdy chce. Po opakované domluvě a mazlení jsme jej prohlédla a zjistila zánět zvukovodu a to silný. Podala jsem léky, také na bolest a čekala. Jakmile zabraly léky na bolest, došlo na čištění zvukovodu. Dle mého očekávání, v něm byla i krev a děsný puch. Ucho vypláchnuto, aplikace kapek, které způsobují i místní tlumení bolesti. Večer vylezl Čort k miskám s jídlem a přišel poděkovat  J  - přišel si pro pomazlení a pak pokračoval s jídlem. Pocta pro mě.   

Testovala J jsem reakce Vendulky a Babety na kočky. Vendulka sic valí očiska, ale je zvědavá, Babeta si dává na čas, v její hlavince to pracuje na plné obrátky, ale zvědavost převáží.

Mezi venkovkami v Brně jsme ztratili kocourka. Bohužel. Mluvit se mi o tom nechce, šlo mimo jiné o moura, a tak jistě chápete. Budeme muset opravit krmítko, polámaná střecha, a další, nové, vyrobit. 

Za domem během dne moc nerada servíruji kočkám jídlo neb po něm lezou mouchy, ale když ta trocha z noci rychle zmizela, bylo to podivné, Dušínek je na to moc rozmlsán. Kdo za tím stojí? No, je to jak jsem čekala, hladové sousedovic kočičky. Pomalu je ochočuji s jasným cílem.  

Před praním vždy kontroluji, zda nějaký chlupatý zvědavec není v bubnu. Dnes jsem nabyla přesvědčení, že ačkoliv tam žádnou kočku nevidím, nemohu si být jistá, je to přeci jen můj názor. Východisko? Příště si k praní pozvu psychiatra, ten si bude vědět rady.  Pokud v mém psaní najdete chyby, prosím berte je v rezervou.

Na fotu kastrace kočky.

Pokud by jste našemu spolku chtěli přispět na činnost, č. ú.: 2019755103/0800. Na dary vystavíme potvrzení o daru ke snížení daňového základu.

22. 5.

Mnozí z vás pamatují Harryho, nádherného mohutného kocourka s FIV. V únoru 2016 zavrávoral při vstupu do kočičího wc, myslela jsem, že jen špatně šlápl a do večera se mi motal pokojem a při záklonu hlavy byl mimo. Nakonec z toho bylo postižení mozku, za vším asi FIV. Po boji několika týdnů si jej nakonec FIV odnesla neb došlo k anemii. 
Proč o tom píši? 
Dnes ráno zakulhal Míša, černý kocourek s FIV a s prostřelenou nožkou před dvěma lety. Říkala jsem si, co se mohlo stát, v pokoji, kde není nebezpečí a ono nejde o nožku, ale teď s večerem vidím, že má problémy ustát, držet rovnováhu, nevyskočí na židli. Je zatím aktivní a právě se dožaduje jídla, ale mám obavy, že se mi nabízí stejný obraz jako v případě Harryho před rokem. 
Kéž by člověk některé zkušenosti raději neměl! 
Okamžitě jsem běžela zjistit, zda máme léky, které ještě Harry používal. Ano, jsou tam a zítra ráno jedeme na veterinu. 
Prosím držte palce ať ustojíme noc a nedojde k nečekanému zhoršení. U FIV jeden nikdy neví. Krásný, více jak pět kilo vážící kocourek, lesklá srst a tohle přijde náhle a nečekaně. 
Mám strach, jako vždy, jen jej teď musím přetavit v akci a emoce hodit stranou. Jdu mu dát jídlo, kolem 21. hodiny mu jej zabavím, aby byl plně připraven pro ranní vyšetření. 
Myslete na nás, prosím, myslete. 
Na fotu Harry 02/2016, zemřel v březnu. Foto Míši nemám, ten je černý jako noc, foto pořídím později, teď jí. 
 Elen a Míša.

23. 5.

Ráno jsem dala Míšovi před cestou raději injekci cerenie, aby mu nebylo špatně. V jeho stavu se točí hlava, ta i bolí a od žaludku je zle. Cestu tedy zvládl dobře. Při vyšetření bylo jasné, že má problémy s orientací a udržením rovnováhy. Na rozdíl od Oskara nás při diagnostice nemate špatné ucho, vestibulární syndrom a chození dokola. Zde jde jednoznačně o poruchu centrálního nervového systému. Moje obavy se potvrdily.

Co teď? Vedle léků na bolest dostal Míša antibiotika, pak léky proti zvracení a pořídím dva Virbageny s ohledem na FIV. Vše, co potřebujeme, máme, jen ty Virbageny musím koupit a tak pokud by nám někdo chtěl pomoci, dva stojí 6 tisíc, budeme moc rádi. č. ú.: 2019755103/0800, poznámka MISA. Dnešní vyšetření stálo 1016 Kč. Děkujeme i za sdílení.

Po příjezdu byl Míša dezorientovaný neb vyšetření mu neudělalo moc dobře. Zornice mu lítaly do stran. Doma se uklidnil a dožadoval se jídla. Teď si hledá místo na spaní. Já ztratila u něj důvěru neb jsem jej vezla do nemocnice.  A tak se přede mnou schovává. Ideální by bylo, kdyby si teď dal šlofíka a já mu za pár hodin píchnu injekci antibiotik. Pokud nezaberou, pak už jen kortikoidy, samozřejmě u něj s velkým rizikem, pokud nepomohou ani ty, jsme na konci.  U Harryho se nám tyto problémy podařilo antibiotiky překonat, zemřel s anemii ne pro infekční zánět mozku. Tak uvidíme, jaký boj povedeme teď. Výsledky krve dorazí večer.

Děkuji všem, kdo na nás mysleli, myslí, všem, kteří nám pomáhají. Já si jdu teď uvařit silné kafe. 

Sousedovic kočička. Jedna z pěti. 
U nás už jako doma, čeká na jídlo vedle Dušínka. 
Misky luxuje, za chvíli ji neuživíme. 
Konečně se nechala i pohladit a když jsem troufale sáhla na břicho, kojí. Matka, musím pořídit kvalitnější konzervy, granule nejí. Je vyhublá, obratle by se jí daly spočíst. A má průjem. Nemít venku mrňata, na chvíli ji nechám u nás na přeléčení. Takhle ji venku odčervím, opatrně, postupně. Místní kočky trpí hodně na parazity. 
Co ostatní sousedovic? Vidím je z okna, někteří v noci míří na naši stranu a tak nezbývá než věřit, že ráno vyčištěné misky jsou jejich prací. Jinak nevím z čeho žijí neb miska před domem, jedna pro pět koček, zmizela. 
Koťata má tahle krasavice daleko ve starém družstvě a jejich osud je nejistý, velmi nejistý.

Míša odpočívá. K jídlu vždy přijde, vrtá se v něm, více mu sedí granule, ale dnes mu dávám klid, návštěva veteriny jej vyčerpala. Po příjezdu mu panenky jen lítaly ze strany na stranu, nedokázal ustát ani rovně přejít. Zalezl si a to bylo rozumné. Od večera leží v pelíšku na polici, spí. Jsem ráda neb někdy je kočkám tak zle, že nedokážou spát a to je zlé.  Zornice má klidné.  Za pár hodin další injekce, musíme po 12ti hodinách.

Harry byl ostříhám a čekám na kultivaci na microsporum. Má mnohé kožní záněty a tak dostává antibiotika. Bohuš zhubnul a jeho stav srsti mi také evokuje problémy s plísní. Ale to hubnutí je vážné a sleduji u něj i pokles temperamentu. Ponožka je na tom s váhou stejně jako on a nosík opět zalepená rýmou. Amálku čeká límec, už mi došla trpělivost neb jakmile je útvar celkem zahojen, ona si jen totálně rozryje to krve. Krev je všude – na Amálce, na peleších, na zdi, na zemi, no otřesné. Hlavně to opakované poškozování útvaru, to přinese jistě problémy.

Léčí se Čort se zánětem ucha, ve zvukovodu mu čvachtalo, a Šmudlík se zánětem močových cest. Komínek dostal depotní kortikoidy, jinak by se chudák nebyl sto najíst. Bucli dostane také léky, aby se mu ulevilo od zánětu tlamky a žlázky u konečníku.

Ráno mne čeká odchyt divoké kočičky, jsem nervozní, vždy mám o kočku strach a další kousek mne čeká venku. Kocourek, plachý, moc plachý, otok tlamky, zánět oka na stejné straně tlamy, a otok levé přední packy.

Zítra opět zákroky na veterině.  

Bobeš má vytaženy stehy a místo po vyjmutí útvaru je zatím klidné. Ale uši, ty jej trápí. Má ve zvukovodech změny v důsledku trvalého zánětu, když byl venku a tak se zlepšení nedá čekat, spíše zmírnit projevy. Vysekávat polypy nemá smysl, vytvoří se nové.    

A venku? Kopíruji, co jsem dnes napsala na svůj soukromý profil.

Sousedovic kočička. Jedna z pěti. 
U nás už jako doma, čeká na jídlo vedle Dušínka. 
Misky luxuje, za chvíli ji neuživíme. 
Konečně se nechala i pohladit a když jsem troufale sáhla na břicho, kojí. Matka, musím pořídit kvalitnější konzervy, granule nejí. Je vyhublá, obratle by se jí daly spočíst. A má průjem. Nemít venku mrňata, na chvíli ji nechám u nás na přeléčení. Takhle ji venku odčervím, opatrně, postupně. Místní kočky trpí hodně na parazity. 
Co ostatní sousedovic? Vidím je z okna, někteří v noci míří na naši stranu a tak nezbývá než věřit, že ráno vyčištěné misky jsou jejich prací. Jinak nevím, z čeho žijí neb miska před domem, jedna pro pět koček, zmizela. Koťata má tahle krasavice daleko ve starém družstvě a jejich osud je nejistý, velmi nejistý.  

U Míši jsem zahájili léčbu. Myslete na nás, pokud antibiotika nezaberou, je zle. 

25. 5.

Míša má za sebou první čtyři injekce léčby. Píchám Clindamycin, ráda bych časem přešla na tablety, aby malej neměl stres. Na počátku léčby chci mít jistotu, že je lék v něm, u tablet nikdy nevíte, může je za chvíli vyzvracet a dohadovat se ve skupině 11 koček, čí zvratek asi je, je dost kontraproduktivní a na počátku léčby takové vážné nemoci si pochybnosti nemohu dovolit. Jednu ampuli máme na 48 hodin, pak letí do koše, látka je nestálá a výrobce doporučuje používat jen 48 hodin. Zornice už má Míša klidné, problém mozku se projevuje tím, že zlobí zadní nohy, není sto dobře zvládat rychlé reakce a změny pohybu. Příklady: 1/ Vejdu do místnosti, Míša otočí hlavu ke mně a spadne na bok, kohoutek v oboře, nožky má nahoře. 2/ Seskočí z nízké police a plácne sebou. 3/ Nedokáže vyskočit, na vyvýšená místa se vydrápe. Dnes ráno jej moje injekce asi více štípla, vylítl a udělal kotrmelec. Mám poučení, budu jej večer u injekce držet, dokud se neuklidní. O jídlo má zájem, chodí k miskám s ostatními. I mazlení jej baví, o tom žádná. Objednala jsem mu vitamíny, minule se Harrymu po Clindamycinu  převelice zhoršila játra.  I Virbagen již je na cestě, to je šest tisíc plus tablety Clindamycinu a pár pipet na odčervení venkovek a Banminth pro matku koťat, která chodí do našeho krmítka za domem. Dnes také mezi kočičkami padlo 6 tisíc na injekce antibiotik. Dokonce se i Šmudlík opět nechal píchnout a neměl nic proti. Proč by taky měl, snažím se používat ty nejtenčí jehly. On dostal antibiotika na doléčení zánětu močových cest, Bobeš na ušiska a doléčení jizvy po operaci, Mínka kvůli vysokým leukocytům, Eliška na zánět žaludku, Čort na hnisavý zánět zvukovodu, totéž černá divoká kočička, včera ošetřená na veterině, další divoška na doléčení komplex extrakce zubů, Pučík na zánět v zadní části tlamky, Ponča na hnisavý výtok z nosu, Amálka na léčbu útvaru na hlavě, Harry na kožní problémy, Bohuš na horní cesty dýchací, Maroš na kožní problémy,  Micánek taktéž. Vedle toho cerenie a léky na bolest. Musím objednat jehly a stříkačky, vše jen letí.  Injekce čekají ještě Blešku a Noxe, to si nechávám na večer při krmení, lépe je lapím.

Děkuji paní Skoumalové za ochotu zítra chytit kocourka v areálu Zetoru, který má oteklou přední packu. Pokud se dobře půjde, u nás se přeléčí, kastruje a vrátí zpět a bylo by dobré v místě pokračovat v kastracích, je tam koček více. Prý už byly tyto kočičky jednou likvidovány, ale zatím vím o místě málo.

Kočičku za domem se mi zatím odčervit nepodařilo, poslední dny se míjíme. Ráno ulovila na naší zahradě velkého hlodavce, na potkana to bylo moc tmavé, a nesla jej svým dětem, což znamená před náš dům, přes cestu a dál do družstva. Dost výkon. Duši jí úlovek záviděl a běžel za ní. Stopla jsem jej, jednak jsme měla obavu o malou, zda s nákladem přejde cestu a jednak, aby se o úlovek nezačali hádat ve vozovce.  Duši naštěstí už má nějaké návyky, obrátil se a mazal za mnou. Samozřejmě musel dostat odměnu.

Nutno ještě podotknout, že v krmítku bylo jídlo, od doby, kdy vím, že k nám chodí během dne, snažím se krmítko stále držet plné. Mám hrůzu, že ji zabije v cestě auto a koťata zemřou někde hladem. Má je asi v uzavřeném areálu, který patří jejímu majiteli, areál je vedle družstva.

V Brně se pokouším lapit kocourka, kulhá, má mírně oteklou tlamku, možná od zubu. Zatím nejsem úspěšná. Divoška včera chycená má zánět středního ucha a tak si u nás pobude na léčbu a stronghold. Ve zvukovodu jí to páchlo, no hrůza, nemluvě o bolesti. Pro takové problémy mají některé kočky až neurologické problémy. Malá si dnes za mohutného syčení nechala píchnout léky na bolest, antibiotika má depotní, a pak jsme se pokoušela o kontakt, že by si třeba nechala do ucha nakapat.    

Na fotu vidíte, jak jsme jednu mícu zcela zbavily zubů, měla pod nimi záněty, hnis vytékal při ošetření ven. Účty za poslední vyšetřní + Míša činí 4801 Kč, pokud by jste nám chtěli pomoci, č. ú.: 2019755103/0800. Na částky vystavíme potvrzení o daru ke snížení daňového základu.

Jdu se věnovat nemocným, omlouvám se, a opět zase ty záchodky J když to nikdo jinej neudělá J A držte palce, aby paní Skoumalové podařilo zítra kocourka chytit. Noha jej musí bolest převelice L  

26. 5.

Paní doktorka poslala fota, vkládám. 
Kocourek ze Zetoru. 
Absces na přední noze, žádná zlomenina ani broky v těle. 
Zničené zuby. Absces ošetřen, bude mít drenáž, u ošetření byl chudák vzteklý tak držte palce ať se dá pak ošetřovat. 
Bylo odebráno i trochu krve na základní parametry, byl ošetřen proti blechám sprejem, dostal infuzi a potřebné léky. S paní krmičkou proberu, co dál. 
Do Maxe bude převezen zítra.

27. 5.

Kocourek ze Zetoru je u Maxe. Má toho všeho "plné kecky." Když jsem jej brala z boxu na klinice, byl strachem ztuhlý jako prkno. 
Doma se nechal hladit, po chvíli vrněl, ale spíše ze strachu. Doslat injekci proti bolesti a vše co potřebuje. Pak si takhle lehl a k usměvům do objektivu jsem jej nenutila. Stresem se mu spustila rýma a slzí mu jedno oko. Má nafouklé břicho, nebyl ze strachu na velké. 
Včerejší akce stála 3055 kč, rentgeny, krev, infuze, zákrok, sedace, antibiotika na 14 dní a tak kdyby jste nám chětli pomoci s úhradou, budeme rádi, moc děkujeme. Č. ú.: 2019755103/0800.
A děkujeme za sdílení!

Přijela jsem kolem desáté domů a běžím ke Karlikovi a ejhle obě misky vyjedeny! Lidi já mám radost! Pochválila jsem jej, pohladila, ale samozřejmě jsem cizí, tak si zalezl do rohu boxu a takhle se tvářil. Výraz berte se rezervou, musela jsem si na něj přisvítit čelovkou, aby foťák fotil bez blesku. 
Pomalu si získávám jeho důvěru, no já na jeho místě bych taky neměla valné mínění o člověku, který mě nechá ošetřit na veterině a pak dá do ,sic velkého, ale do boxu. Kdyby však byl Karlík nespokojen, nejedl by a tak to vidím, že se jen tak tváří  :-) Už dostal další chod, tentokrát rybí. 
Možná jste postřehli, že dostal jméno - volala paní, která jej v areálu krmila, dělá si přirozeně starost, a tak už víme, jak se kocourek jmenuje - Kája, Karel, Karlík. 

28. 5.

Dnes dvě zprávy. Nejprve tu dobrou.

Moje první kroky ráno vedly za Karlíkem. Misky vyluxovány, koukal se zarputile, to on umí. Při mazlení se ale rozvinul, milovník jeden! Malej je uragánem vášně, dostala jsem několikrát ducana a pusinu, i pupíka mi nastavil.  Jak to tak vypadá, Kája si dal pár věcí dohromady. Pochopil, o co nám na klinice šlo a nožka jej už tolik nebolí. Ta ženská, která jej zavřela do boxu, mu cpe dobroty a ještě i podrbe u ocasu, tam je jeho oblíbená erotogenní zóna J  

A teď se dostáváme k nedobré zprávě. Karlík je FIV pozitivní. O to větší mám radost, že je mu dnes lépe neb u pozitivních každý stres, narkóza, převoz, změna, to vše zavání okamžitě průšvihem. Pokud je dnes na tom lépe, je to dobré znamení, znamení možné stabilizace stavu. Samozřejmě kastraci a ošetření zubů necháme až na čas, kdy bude Karlík v pohodě. Získat si jeho důvěru, to je moje priorita, Karlík v pohodě, to je moje priorita. Pohoda dělá u takto nemocné kočičky hodně.

Karlík samozřejmě může najít zaopatření u nás, ale pokud někdo miluje moury jako já a poskytl by mu časem domov /až bude kastrován a mít ošetřené zuby/, budu takovému k ruce, ku pomoci.   

Kdo by chtěl Káju podpořit, č. ú.: 2019755103/0800, pokud by mu někdo chtěl poslat balíček, pošlu ve zprávě adresu ke mně do práce.

Moc děkujeme, přejeme s Karlíkem prima neděli a držte nám palec, nejlépe i packy. 

29. 5.

23:04 a vařím si kafe, je ještě moc práce.   

Kája se celej den rekreoval rozplácnut na dece. V noci vyrobil bobek, sláva, a aby jej řádně zahrabal, vyrobil v boxu slušný svinčík. Ráno dostal vše nové, čisté, to se mu to válelo. Mazlení mu jde a neví, kdy skončit. Je to pusík. Jeho foto dnes nemám, nebyl čas ani vzít do ruky foťák.

Míša, FIV kocourek s postižením mozku, si vede dobře. Problémy s rovnováhou, zadními nožkami má stále, ale drží se. Normálně funguje mezi kočkami. Z injekcí jsme přešli na tablety.

Více se pokusím napsat zítra, musím se vrátit k práci. Kočička, která má někde koťata, už pravidelně čekává u krmítka za domem, jak se opozdím, mám výčitky.   

Je 1:22, všech 80 kočičích wc vyčištěno, i boxy, jejichž údržbu nesnáším, je to záběr na záda. Teď by se hodila pomocná ruka, která vymění vodu. V takových vedrech mnozí více pijí a voda mizí, více se množí bakterie a tak se stane, že dáte jídlo a po chvíli jej můžete vyhodit. V miskách na vodu je na stěnách slizké cosi, vše musíte vydrhnout.

Zahrada se změnila v buš, musím zítra vzít kosu a začít nebo brzo v trávě zmizí i dům. 100 x 10 metrů čtverečních, musím opatrně, v trávě spí hodně ježků a nesmím je zranit. Rozmístila jsem vodu i po zahradě, pro hmyz, ježky, ptáky. Stačí málo, třeba takový deklík od nádoby na odpad a nalijete na něj vodu nebo miska, do které hodíte pár listů a mírně zalijete. Je hic, kaluže nikde. I Duši ležel dnes rozpláclý na zahradě, aktivita nulová. Zahradu sekám po částech a hodlám v ní vysekat pro Dušíka zábavné cestičky, cokoliv, co rozvíří jeho mysl a bude pro něj zajímavé. Když žili Mour a Mates, honili se v trávě a vzájemně překvapovali.  Duši zatím nemá kamaráda a kočičí holka, která k nám chodí, ta má jiné starosti, má někde mrňata.  

Odchyt v Brně je stále aktuální, nevzdala jsem to. Nepřeje mi povaha kocourka a změny v místě odchytu.    

31. 5.

Zdá se, že se Kája pomalu zabydluje. Už se přestal cpát, pochopil, že jídla je stále dost, chodí pravidelně na wc a začal se o sebe starat. Mazlení, pusinky, ducání, to je jeho a pomalu, jak vidíte z fota, se začíná zajímat, co je mimo box. Zatím jen velice opatrně a v karanténě ani běhat nesmí. Foto je špatné, ale jiných nemám, nechci fotit s bleskem a expoziční časy jsou dlouhé. Koukl z boxu a místo focení dal přednost jídlu – miluje cokoliv s rybami. Krmím jej kvalitně, denní dávka pro něj vyjde rozhodně na více než jídlo pro mne J J , ale tak to má být. Konečně si začal všímat i misky s vodou a tak budu moci dát i granulky. Řekla bych, cítím z něj, že je spokojený. Během dne ležel vzhůru břichem, myslím, že pobyt nás chápe jako rekreaci. V noci jsme vedli hovor – něco řeknu a on mi odpoví slabým mňouknutím. Vidím to tak, že jej odčervím, ještě 14 dní dáme klid a pak vezmu na vyšetření, krev, zda je schopen kastrace a ošetření zubů. V krajním případě, pokud by na tom nebyl dobře, zvolím suprelorin, ale raději bych kastraci chirurgickou. Mezi FIV nehrozí, že by nakryl kočičku, ale kastrace je důležitá pro akceptování kočičího kolektivu. Jeho odér by také naše FIV stálice, myslím hlavně na Bohuše, totálně psychicky rozhodil a to si nemůžeme dovolit. Kája nám provoněl J celý barák.

Pokud by chtěl někdo Karlíku poslat balíček s baštou, Karlík doporučuje J http://pethome.cz/search?controller=search&orderby=position&orderway=desc&search_query=brit+konzervy&submit_search=

nebo lze přispět na účet č. ú.: 2019755103/0800 a Kája si baštu koupí sám.  

Moc děkujeme a Karlík zdraví do Zetoru a mává svým příznivcům v Zetoru i mimo něj J