5. 10.

Kočička po operaci na klinice zatím prosperuje, baští s chutí, rány jí vetky proplachují, dostává léky.  Převezeme ji do Maxe v sobotu.

Na klinice je dnešním dnem i další kousek – FIV kočička. Dnes jí byla odebrána krev, do Maxe dorazí zítra či v sobotu. Je bledá, máme obavy z anemie a má srdeční šelest. Další uvidíme.

Václav mi dělá radost  - ránu po oku si nijak neobtěžuje, což je velké plus, chodí na wc a jí za tři.

Otíkovi svitlo na dobrý domov, ale nebudeme předbíhat J

U nás teď frčí průjmy a zvracení, zvláště u těch, kteří mají svá chronické problémy. Mikloš zvracel s krví, u Micánka se zhoršila alergie, nedobrý stav je u Cipíska a Maluše, Minka taky musí denně dostávat léky a Zdeněk se mi poslední dobou nezdá, je zakřiknutý a opět začala chodit mimo wc. Stejný problém má Čort, ten prostě do wc nepůjde. Plachého Křižíka budu muset odchytit, myslím, že jej trápí problém v tlamce. Teď jen vymyslet, jak na něj a bezpečně. Je to stařík, poděs, za 15 let jsme se jej dotkla sotva desetkrát.  Bucli a on, ti se neobtěžují k jídlu dolů, musím do pelechu misku s kasičkami. U Maroše se hodně zhoršil kašel a opět velmi špatně chodí.  Amálka a Komínek, jak jsou bez antibiotik, vrátil se jim kašel a zvracení po něm.

Do kolektivu se teď snaží zařadit tři veleplaché kočičky, které jsem  vzala neb musely opustit lokalitu. Nový majitel pozemku je prostě v místě nechtěl a vyhrožoval likvidací.

Rostikovi se opakovaně vracím průjem a tak musíme vymyslet, jak jej vyšetřit, když nejde převézt k veterináři.  Kocourek Kamoš došel urazu, když na něj při jídle spadl z police Eliška. Nejprve to vypadalo hrozně – krev u nosu a nechtěl zavřít tlamku, pak se naštěstí uklidnil.

FIV Kačenka má stále rýmu a kolem nosíku krev, jak jí popraskaly žilky v nose. Pod okem po straně má ranku, které se stále nechce moc hojit.

Miluška je i poslední dny spokojená, včera bylo kuře a polívku, tu ona rána, vypila by i hrnec.  

Nedobré počasí nesedí venkovkám. Duši je nevrlý. Náš vztah pokročil, u jídla jej mohu zezadu hladit, někdy před jídlem se on otírá o mne, ale já jej oplátkou zatím hladit nemohu, uskočí a syčí. Trápí nás liška a psi. Lišku jsem v pondělí hnala kolem druhé v noci za ves a jak jsme se obrátila zpět, liška šla zpět se mnou. Zůstala sedět nedaleko domu a pak se snažila sousedům naproti přeskočit plot. To se jí zatím nezdařilo a tak kolem mne proběhla a zmizela v zahradě dalších sousedů.

Včera zase celou noc běhal venku velký lovecký pes. Snaha jej zahnat byla o ničem – během vteřiny byl pryč, je velmi rychlý.  Běhal tak celou noc, slídil sousedům naproti u domu, musela to být hrozná noc pro jejich kočky a koťata. Matka koťat seděla před dveřmi a schovávala se před deštěm, pak se kolem prohnal pes, v té tmě jsem její reakci neviděla, ale pes stál za chvíli u dveří. Za hodinu na to, běžel opět kolem, ale v tlamě nesl něco bílého, bohužel nebyla jsem sto tak rychle zaregistrovat, co to bylo. Prostor pro fantazii je veliký. Dnes jsem se byla podívat tím směrem, kde běhal, zda bych nenašla něco, co by mi řeklo, co chytil/uzmul, ale doleje velký soukromý areál starého družstva, to je jako hledaní jehly v kupce sena. Jen jsem z dálky zahlédla kočku, moura, možná to byl Klapouchý.

Šla jsem spát kolem půl čtvrté naštvaná a plná obav.

Na fotu známá tvář, ale ještě před operací, aktuální foty budou v sobotu.

Díky všem, kteří nám pomáhají!   

7. 10.

Dorazily výsledky krve nové FIV kočičky, která je zatím na klinice.  Kočička bohužel trpí chronickým selháním ledvin. Je hubená, bledá. Jí sama, ale dnes i zvracela, dostala léky, a hodně pije.  Za fota děkuji paní Kadlecové, míca k nám dorazí zítra, pak udělám aktuální.

Stav kočičky se buď stabilizuje  nebo se může zhoršit. Já bych byla samozřejmě ráda, aby si ještě užila zaopatření, tepla, plné misky, tak snad se nám to společně podaří.

Kdo by chtěl malé přilepšit.

Milušce se dnes přihoršilo, zvracela, nejí, hodně pije. Dostala léky, snad nepojedeme o víkendu na pohotovost L

1:25 a mám hotové záchodky, všech 80 kousků. V karanteně vše nachystáno pro příjezd holek, i Feliway žhaví, kuře uvařeno. Václav doslal další večeři. Stále se mu drží silná rýma, kapat nosík, to si mohu nechat zdát.

Otík spí, je znaven hraním a provokováním starších koček. Už pochopil, jak to s ním myslíme a je u nás doma. To ještě neví, jaké máme plány a co jej čeká J Ten náš pročůranej domek není pro něj to pravé a byl by mu brzo malý. Tak jsem mu to dnes vysvětlovala.

Byla jsem i naštvaná, když jsem u toho pročůraného domku, Čort se dnes opět choval jako hrozné čunátko, až mi zůstal rozum stát. Už jsem byla dopálená, nestíhám jeho nečistotnost napravovat.

Den nezačal nejlíp, nemám na mysli zvracení Milušky, ale strom. Zní to divně, žil ve vedlejší předzahrádce sousedů. Krásný, nádherně rostlý stříbrný smrk.  Ani malý, ani velký, akorát.  

Ráno jej seřezali, z trávy trčí jen metr kmene bez větví. Jako když oběsí člověka a nechají jej tam viset dalšího rána. Útočiště ptáků i koček zmizelo, přiznám se, že jsem uronila slzu a ne jednu.

Když jsme se nastěhovali do domku, stála jsem majetnicky před ním a plánovala, jak vykácím všechny tuje.  Netvoří plot, jen se každá metry od sebe šplhají k nebi. Ten hřbitovní porost se mi nelíbil a nelíbí, ale…. Pak jsem trochu pootevřela oči a všimla si těch ptáků, co v nich mají hnízda a celoroční úkryt, ježci dole spí v kupě seschlých větviček, i Dušín si tam našel prima pelech, kočky se pod nimi schovávají, když je nebezpečí na cestě před domem a nestihnou utéci do zahrady. 

A tak je tam máme, nemáme pěknou předzahrádku, ale slouží a žije to v ní, jen si toho všimnout.

Musím ke kočičkám a kouknout ven, co Duši, psi a lišky. Zítra podám hlášení, jak obě nové holky. Doufejme, že Miluška nebude muset na pohotovost, spokojeně nevypadá.

Na fotu Ruby, Píďa a Čůstík. 

9. 10.

Omlouvám se, info bude později. Kočičky byly z veteriny převezeny k nám. Po cestě jsme včera měli menší kolizi, nikomu se nic nestalo, ale auto asi problém má. Než jsme tohle vyřešili, dostali jsme se domů až večer, kočky hladové, nic moc neuděláno, nebyl čas na psaní.

Ve dvou krmicích místech v Brně máme problém, tak tam dnes za tmy se štípačkami půjdu „upravit plot.“ 

Doma zhoršení Miluš, Micánek, Cipísek.

Zpráva od Václava – už se i čistím J Já jen doufám, že si nezačne vrtat do stehů na oku. 

Dnes to ještě musíme otočit do Globusu pro trochu steliva a nějaké maso pro Zdendu a Cipíska.   

Zprávy večer podám, omlouvám se, fakt nestíhám. Na telefonu včera hodně ztracených volání, ta už jsme taky nestihla vyřídit voláním zpět. 

Foto: Otík

10. 10.

Žanetka žila na vsi. Onemocněla, dlouho nejedla, nebylo jí dobře, zima, déšť….. Přidaly se další zdravotní problémy. A tak jí jednoho dne nezbylo než zaklepat u dveří jednoho domu a věřit, že jí bude pomoženo. A tak se provizorního příbytku koupelny dostala až do Maxe.  

Žanetka je FIV pozitivní /infekční choroba, kdy se kočka neumí bránit infekci, nelze ji léčit ani proti ní v Evropě očkovat/ a trpí chronickým selháním ledvin. Dle toho i vypadá, je hubená, neupravená, unavená. Harcování a časté změny pobytu během minulého týdne jí také nepřidaly.

Teď vedle mne sedí, zabavila mi židli před PC.  Je zvědavá, ráda prozkoumává nové věci, ale rychle se unaví. Však nikam nespěcháme. Nakrmila jsem jí a koukala na mne od počítače sebevědomě, že jen co si vytřepe všechny blechy, že se pustí do papírování, které já ukrutně nestíhám.

Více než léky snad potřebuje pohlazení a pozornost a tak se jí snažím věnovat seč to jde. Duševní pohoda dělá hodně.

Prognoza není dobrá, ale myslím, že tím se s Žanet nebudeme zabývat. Budu ráda za každý dobrý den a až čas přijde, nebude sama. FIV kočičky, tak si říkám po kolikáté už….. Smutná bilance. 

Přikládám i účet, budeme rádi za pomoc, malá ji potřebuje.

Moc děkujeme! 

Malá Matylda od Prostějova je drobkem, ale zažila již dost. Dle jejích zranění ji někde za vsí napadl pes, poranil jí levý bok a obě přední nožky. V ranách jsou patrné díry v pravidelném odstupu. Jedna z předních nožek byla zle polámaná, bok prokousnutý. Jak přežila útok psa, netuším, ani větší kočka by to nezvládla. Asi doběhla do úkrytu, kam za ní pes nemohl. Tam asi ležela dlouho v šoku, s přední nožkou vejpůl, krvácející, dlouho ležela.  Přešly dny horka a vystřídala je zima a déšť.

A pak přišel další pes, ale toho již vedle majitelka. Pes mrňouse vyčmuchal, paní uviděla kočičku a tak zavedla psa domů a vrátila se s jídlem pro ni.  A zděsila se jejích zranění.

S pomocí paní Homolové byla malá raněná prcka dopravena do Brna. Stav vážný – nohy hnijící, bok také, rána v druhé přední nožce, malá hubená, bledá. Operaci amputace zvládla, bok vyplachujeme a druhá přední nožka se hojí dobře. Levou přední nemá, ale malá je šikovná, mladá, tu jednu co má posílá a bude k světu. Než se vdá, bude z ní krasavice J

Říkáme ji Matylda, v boxu se jí líbilo voňavé prostěradlo, začala se po něm požitkářsky válet. Baští dobře, její reakce na kuře byla k popukání, jakoby rok nejedla a očiska jí do misky skoro vypadla. Je to mazlík, mládě tak kolem půl roku. Život ji už poznamenal, ale společně to zvládneme!

Budeme rádi za pomoc s uhrazením účtu. Tento týden malá jede na kontrolu.

Moc děkujeme!  

Přidám ještě lepší foto, tohle bylo při vyplachování ran.

10.10.

Václav mi dělá radost, jí za tři, pravidelně chodí na wc a začal se čistit. Rýma jej stále trápí, hodlám se pobavit s vetkou o dalších antibioticích, prvním dobíhá účinnost. Václava se nelze dotknout, sedace pro podání léků je nesmysl, ale v jídle, to by šlo. Z jeho boxu je stále slyšet ucpaný nos a prskání.  Vítá mne syčením a  když si moc dovoluji, třeba jej chci fotit, to už i vrčí J

Jak jsem zmínila, v sobotu jsme měli menší kolizi a poškodili auto a tak to vypadalo, že holky budou muset na klinice o víkendu zůstat.  Matylda by to zvládla, ale Žaneta, ta už potřebovala dokrmovat a další léky.

V krmících místech problém. U jednoho nám majitel sousední zahrady ucpal otvor, kterým kočky ke krmítku chodily. Prošla jsem jej po celé délce, našla snahu koček dostat se k nám, pokusy prolézt, ale místa s tolika hroty, že se musela kočka poranit, na místech bylo hodně chlupů. Druhý den jsme si vzala nářadí a vyřešila to po svém. Místa budu kontrolovat.

Zastihla jsem také u krmítka nováčka, tak půl roku staré zvíře, krásné, celočerné a buclaté. Koukalo na mne a už už by se nechalo pohladit, nebýt zapnutí pily nedaleko…. Strávník vzal nohy na ramena.

Do dalšího místa nám zase někdo pouští psa. Nejsem z toho vůbec nadšená a módu toho, že si do práce vezmu sebou zvíře, moc nechápu. Areál má v pronájmu několik firem a kdyby si každý vzal zvíře sebou……. Navíc nám tito psi vyluxovali kočičí misky a tak zvláště v zimě, zůstaly kočky bez jídla. Přiznám se, že začínám být alergická na přístup, že pejsek nic nedělá  a tak si může dělat  co chce a kde chce.

Další místo mne taky nepotěšilo. Před lety jsem pracně odebrala od jedné rodiny kočičky. Byli jejich nebo to o nich tvrdili, ale vůbec se o ně nestarali, žádné jídlo, žádná veterina, kastrace nula a zabíjení koťat. Pomoc odmítli, je přeci vše v pořádku a jsou to jejich kočky.

Pracně jsem je odebrala, neboť se přidaly další problémy a kočky by pošly hladem. A dnes běhá v zahradě nové štěně a bylo viděno kotě, navíc želvička. Prokazatelně patří těmto lidem.  Opět a dokola, mám práci.     

O víkendu pršelo a já měla z okna smutný výhled na skupinku koťat, která se před deštěm a větrem společně krčila u vchodových dveří domu majitelů.  Nikdo nebyl doma a i kdyby byl, oni domů nesmí. Škemrají, ale nohou jsou odsunuti stranou, když majitelé vchází.  Smutně pak koukají do zavřených dveří. Matku koťat jsem teď zastihla v našem krmítku, hltavě jedla až mi bylo ouzko. Její potomci zatím k nám nechodí, bojí se. Během dne je velký provoz, v noci liška psi. Jiného našeho strávníka jsme včera připravila o obojek. Už se na to nedalo dívat. Stále se škrabal, obojek hodně utažen a typ, který jsem nebyla sto přetrhnout. Zase jsem to já, kdo si bude dělat starosti, že se kočka někde oběsí a tak jsem měla v ruce ty kleště…… Nositeli se zjevně ulevilo.

U nás mezi kočičkami situace nedobrá, je zřejmý podzimek. Včera zvracela Ponožka, ráno už ležela a nepřišla k jídlu. Hned dostala injekce. Malá má zvětšené uzliny, bolí ji v krku, má problémy při polykání a po zakašlání zvrací s děsivých vřeskotem, má teplotu. Celý dne ležela u topení, ale večeři si dala. Pokud nebude ráno lépe, přitvrdíme  a budeme se muset podívat na veterinu hlavně kvůli krevnímu obrazu. Malá má dvě kila, nemá rezervy, člověk musí u ní reagovat rychle. 

Také Bohuš zle reaguje na změny počasí a tak v něm více začíná chrastit. Objevil kouzlo mazlení a tak se od sebe nemůžeme odtrhnout. Takovej velkej kluk a o mazlení si řekne prošlapováním, ale tak jemně, nenápadně a upřeným pohledem. Hlavu mi zabořil do obličeje, packa kolem krku, přisál se jako klíště. 

Miluška se mírně zklidnila, není tak zle jako před víkendem. Micánkovi se zhoršila alergie a to opět do fáze zvracení + průjem. Zvracení s krví minulý týden patřilo Mikloši, ten, Cipísek a Mínka jsou na lécích. Dnes mi zvracel i Buclítko, chudák vyvrátil se u toho. Dostal injekci a pak po hodině se najedl a celkem hodně. Děda je hubeňousek, ale drží se. 

Zatím jsem nezvládla odchyt jeho parťáka Křižíka, potřeboval by revizi v narkoze, dříve než bude pozdě.

Otík jde tento týden na přeočkování. Dnes večer se mnou vařil večeři. Je zvědavý, ale opatrný, s Cvrčkem a Vendelínem našli společnou řeč.

Čorta budu muset oddělit z kolektivu, léčba průjmu nikam nevedla a jeho nečistotnost je už neudržitelná. Jak bude sám, snad si všimnu něčeho, co mi zatím uniklo, bude výhradně na dietě.  

Snad jsme v kostce mnohé popsala. Musím k nemocným, nakrmit Žanetku a dát jí injekci,  ta čeká i Čůstíka, zvrací a má špatný žaludek. Vaclav třetí večeři J dostal, Matylda teprve čeká.  Je před jednou v noci, zkontroluji dům a stejně dříve než ve tři spát opět nepůjdeme. Vždy se ještě něco semele.

Všem dobrou.

Nemocní děkují za podporu. Myslete na ně, zvláště o Ponču a Žanetku má každý den strach. A doufám, že Bucli se nám nezhorší.

Na fotu vítání Václavem J    

14. 10.

Je před půl jednou v noci a zvedl  se silný vítr.  Jsme na kopečku a tak  mám mnohdy pocit, že nám takové počasí tu naši pročuranou kočičí chýši odnese. Myslím na kočičky venku, srdce se člověku svírá, mnohé žijí bez jakéhokoliv bezpečného úkrytu. Ti starší zkušení již  ví, co je čeká, horší nováčci, mládež. Dnes jsem koťata sousedů před domem krčit neviděla, ale zima je za dveřmi, lovecká sezona začala. A pokusy s rachejtlemi. Krmila jsme večer Dušína, stále se snažím zjistit, kde má erotogenní zóny díky kterým bych jej mohla lépe ovládat.  Každý delší kontakt je úspěchem. Náhle o dům dál vylétla rachejtle, pak další a další….. Upustila jsem hlasitě několik jadrných slov a hlavně se snažila uklidnit Dušíka. Mnozí si možná vzpomínáte, že počátek roku nám začal hledáním Dušína, který v panické hrůze utekl před dělobuchy z našeho pozemku. Nikdy jsem tak vyděšenou kočku neviděla.

Tento rok uvažuji, že se jej pokusím odchytit a pár dní stráví u nás, než horečka oslav přejde. On jediný se na naší zahradě zdržuje více a souseda bohužel neukecám, aby od zábavy upustil. Minulý rok v opilosti řádili jako malá děcka, tento rok tomu nebude jinak. Kouknu na netu na různé materiálny a roznesu po vsi do schránek. Ať lidi kouknou, jakou paseku taková zábava nadělá.  Kdyby se pár lidem rozsvítilo, mám to pro mne smysl.

Pro Dušína budu muset koupit ještě jednu odchytovou klec a nechat ji natrvalo měsíc dva na jednom místě. Takový hlupák není, aby mi po krátkém čase vlezl do klece zas, musím na to jinak.  Otírá se již o nohy a  vrnká, ale evidentně si s věcí neví rady, jak se dotknu, odskočí. Chytit jej na ruku, to by byla ztráta důvěry a tak musíme být trpělivý. Dnes jsme nelezla místo, kde mu hlazení dělá dobře, budu pokračovat, dokud s ním u krmítka v noci nezmrznu J   

Po delší době se u krmení objevil Filip, kastrovaný mladý kocourek. To je ten, co jsme jej zbavila obojku.  Je to mazlík, má své majitele a k nám chodí na granule. První tři roky přežil, snad bude mít štěstí i dál. Pouští jej na noc.

V Brně nám týden chybí jeden mourek, snad se nám vrátí. 

Otík byl dnes na očkování a dostal čip. Byl statečný. Cesta do Brna a zpět, ta nám dal zabrat, všude kolony, omezení, děs. Na dálnici havárka,  kamion myslím ležel až v protisměru.

Na veterinu jela i Miluška. Matylda zůstala doma. Miluš měla v noci krizi – hrozný průjem, pak zvracela tak, že ve zvratcích zůstala ležet.  Podala jsem postupně injekce, uklidnila se, ale stav nebyl dobrý a tak si udělala výlet. Pokud bude během víkendu hůř, bude muset od pondělí do hospitalizace. Její váha se dostala pod dva kila L

Žanetka mi taky radost nedělá. Krmím ji, ale sama si moc nedala, jen olízla sosík. Dostala zatím dvě injekce eprexu, zítra dám další.  Za unaveností může být i anemie. Objednala jsem konzervy jen pro ni a jak to bývá, už jí zase nechutnají.

Beznožka Matylda byla dnes zbavena prubanu. Už to není vánočka, ale živé děcko J Nejprve se musela očistit, pak najíst a nabyla jistoty nevídané. Ta malá život i bez nožky zvládne, má energie za tři. Moc bych si přála, aby během mého psaní zde našla svého příznivce, obdivovatele a nejlépe nový domov.  V našem zvěřinci by mohla být šikanována, potřebuje více místa, lásky, méně kamarádů J Své si v životě už protrpěla, teď je řada na požitky a lepší stránku života.

Václav, moje srdcovka, jako všichni venkovní divoši. Dnes jsem se pokusila o kontakt, nelíbí se mi rána po vyňatém oku. Nezdařilo se, útěk z boxu nemohu riskovat. Zítra vyfotím hlavu a pošlu vetce, rána se mi nelíbí.  Václav stále bere antibiotika, už by měla být rána suchá. Není. A objednám hned termín, kdyby bylo zákroku třeba.  Václav se jinak cití dobře, jí jako medvídě, chodí pravidelně na wc. Co víc si přát. Mohl by spolupracovat, ale od desetiletého kocoura nemůžete čekat, že bude nadšen z ženské, která jej drží v boxu a má podíl na tom, že přišel o kouličky. Však až se mu v hlavě vyčeří, ocení klady akce.

Ráno vstanu a první co udělám, sbírám zvratky a utírám kaluže moči. Tento trend u nás poslední dobou frčí. Zvláště k ránu těžko trávím některá veledíla našich mistrů, jsou pro silné povahy. Dostaly jsme dva nové pelechy od paní Šrollové, jeden byl ráno počůrán. Asi si jej někdo chtěl pojistit. Teď pelech lítá s dalšími v šušce /Denně děkuji Bohu a paní Tvrdoňové/.  Čuňačinky našich chlupáčů by ale uživily jednu prádelnu.  

Díky častému zvracení chronicky nemocných máme rekordní spotřebu cerenie denně. Mikloš, Miluš, Žanetka, Ponča, Bucli, Čort, Cipísek,  Mína, Maroš, Čůsťa se bez ní neobejdou. Jedna lahvička nás stojí 2400, ale je opravdu nepostradatelná. Dochází také jehly, budu muset objednat, stejně jako diety. Je to neustálý boj. Dochází dezinfekce, myslím ta jen na ruce, na ta na povrchy, měsíčně se této spotřebuje 15-20 litrů.  Myslím, že máme spotřebu větší než naše veterinářky J Ale není divu, my s těmi kočkami žijeme.

Zítra vývoz odpadu. Moc jsem zatím nenachystala, to zase budu ráno honit.  Ani wc jsem dnes nestihla, to bude pohroma. A to bych se ráda zítra koukla na dvě místa v Brně, kde kočičky žijí a nemají ani teplý pelíšek. Jak to vše stihnout, nevím. Po nocích papírování….

Na fotu Miluš při vyšetření.   

19. 10.

Mouratý prcek je zatím na klinice, ještě čekám na nějaká vyšetření a bude převezen k nám. Sám moc nejí, je malej a tak jej vetky krmí. Energie prý má za tři. Zatím dostal něco opatrně proti bleškám a odčervení. Zítra mi objednám mléko a nějaké vitamíny ať nám prcek rychle roste.

Žanetka sedí vedle mne u židle v pelíšku od paní Šrollové. Museli jsme se domluvit na kompromisu. Chtěla mi psát na počítači a vše zkoumat. Denně si dá dvě malé konzervičky, já ji dokrmuji, ve stříkačce má hlavně léky neb záklon hlavy a strkání prstu do krku není zrovna oblíbené, dělá jí to zle. Čeká ji další eprex. Příští týden bude mít i svoji židli a  lepší než mám já, jak jinak J Její přetestování, první test vyšel pozitivní, druhý za dva dny negativní, zatím neřeším.  Ano, jsem zvědavá, ale pro ni by to znamenalo převoz a to jejím ledvinám a celkovému stavu přihorší. Záchvat se zatím neopakoval, což je dobré, nezvrací a to za okolností, že jsem jí léky proti zvracení nedala. Ono se to s ničím nemá přehánět a přibalák dí, že látka ovlivňuje srdeční činnost, Žaňa má šelest na srdci, což by pravidelné podávání mohlo způsobit.

Matylda by potřebovala více místa na pohyb, což nevím, jak vyřešit. Karanténa není na běhání koček uzpůsobena, prostor bez koček nemáme a mezi ně zatím nemůže. Tak nevím, co vymyslím. …

Václava jsem probrali s veterinářkou, počkáme, stále má antibiotika a buď se o víkendu vyjasní nebo mu oko budeme muset v mírné sedaci vyčistit.  Rána nevypadá nijak moc problémově, ale u divoké kočky, která se špatně chytá, nemůžete nic podcenit. Rána se už začala zatahovat a v místě stehů je v části vidět žlutavý výtok. Pokusila jsme se o kontakt, ale bohužel, nenechá se. Je zřejmé, že má kluk na sebe dost času, už se mu vyčistila pěkně srst. Své vykonal i Frontline sprej, podaný v narkoze, jak jinak u Václava. Rýmu má bohužel stále a ne malou.

Otík je již na stálo mezi kočkami. V noci spí se mnou v posteli, během dne různě, dnes si oblíbil místo pod zářivkou linky. Tak jej vidím nerada, ale výchovu, tu už přenechám na nové páníčky J Dnes jsem klukovi koupila stronghold, tak snad nebude mít reakci.    

Mezi kočičkami u nás teď není dobrá situace. Ponča je na tom lépe a opět běhá a hraje si, ale Amálka, sestra zesnulého Pištíka, ta muselo opět dostat antibiotika, bez nich kašle, dusí se a zvrací. Také pozitivní černý Míša, kocourek, kterému někdo prostřelil a zlomil nohu, ten také dostal antibiotika – zánět trávicí soustavy.

Stejné problémy má v dolní části domu Micánek, ta včera jen ležela, spala a nejedla. Miluška taky není nic moc, ale snaží se sama jíst  a nezvrací. Ve zvracení vedou závody Mikloš. Mínka, Cipísek a Maluše. U všech jde o ledviny nebo zánět trávicí soustavy, u Cipíska také průjem. S chronicky nemocnými jsou stále starosti, každý den léky, injekce, sledovat, přikrmit,… Nic o čem se poutavě píše.

Žabka a Zrzík „zlobí.“ Asi jsem špatně dovřela jejich voliéru, prostě přišla jsem ráno, voliéra dokořán a kočka prohozeny – ty z voliery venku a ostatní zvědavci ve volieře. Tragédie to není, obě skupiny negativní a znají se, ale bylo to překvapení a pro kočky příjemné zpestření.

Žabka a Zrzík mají volierku na to, abychom při jejich problémech přesně věděli kolik oba jí a zda nemají jiné problémy.   

Bucli a  Křižík, oba staříci zlobí po svém. Bucli si oblíbil konzervy z Globusu, ty pro koťata a tak mne namíchli, že minule nebyla ani jedna jediná. Se seniory je to těžké, člověk je rád, že je vůbec něčím potěší a je další dobrý den. Bucli už je slabý, když jde na wc, už je to pro něj zátěž, ale drží se v 17 letech  a při váze 2,8 kg skvěle. Také si musím věnovat Komínkovi, ten žárlí a když mají ti dva misku, on chce taky vlastní.

Omlouvám se, musím za kočkami. Poslední dny sedím bohužel hodně v papírech, jak do práce, tak ohledně spolku, musíme se do konce roku registrovat na soudu a tak nestíhám, jak bych chtěla. Vše musí člověk vydumat sám na netu a pak doufat, že vše stihne včas. Někdy ten nás spolek nemohu ani vidět J

Děkuji všem, kteří nám pomáhají, podporují nás a drží nás nad vodou J   

25. 10.

Jak jsme již napsala, o víkendu odešla Matylda do dočasky v Brně. Bude tam mít dostatek místa pro posílení nožek, více lásky od tety Evy a pozornosti. Pokud někomu Matylda padla do oka, lze ji navštívit již teď a okouknout. Kontakt na paní ráda předám. Matylda baští za tři, je převelice mazlivá a moc si pozornosti užívá. Snad jí začala ta lepší fáze života po tom, co si prožila. I bez jedné přední nožky je čilá, běhavá a zcela si poradí. Je všude brzo doma, je samozřejmá, má prostě ráda život.  A jídlo J

Václav byl konzultován a pokud po vysazení antibiotik místo po vyjmutí oka bude ve stavu, jak je dnes, odejde o víkendu za svými kamarády a za svojí paní krmičkou. Všichni už na něj čekají, těší se. 

Gulliver roste v budoucího monarchu, všichni jsme mu k službám a podřízeni jeho přáním. Na veterině nechtěl jíst a tak jsem paní doktorku potěšila, že došlo ke změně. Malej řve o jídlo a nedočkavě si stříkačku přitahuje k tlamičce.  Musím jej brzdit, abych měla krmení více pod kontrolou. Sám se zatím jíst nesnaží, ani snaha. Dostal švédský stůl, nějaké z dobrot jsem mu mázla na tlamičku, ale nezájem.  Chodí pravidelně na záchod, hraje si. Snažím e mu věnovat seč to jde, ale musím pozornost rozdělit. 

Dva o víkendu přijatá koťata jsou obě holky. Dlouho jsme takové mazlivky neměli, jsou opravdu nádherné, vrnivé, hebké, nemají špatných zkušeností, jen na počátku v přepravce byl strach, zda jim neublížíme. Dělají mi radost. Obě se spolu zabaví a tak slyším hru nebo rvačku.

Žanetka měla slabší víkend, moc nejedla, upnula se k myši, která nám tu běhá a nebyla s ní řeč. V noci na úterý mne ale překvapila, snědla dvě misky jídla a během pár dní zmizela i miska granulí. Váha nahoru nejde, ale to bych asi chtěla moc. Dnes se mi trochu zdálo, zda nemá říji, otírala se o pelíšek. Kastrace v jejím stavu asi nebude možná, ale měli bychom sledovat, jak na tom je. Hlavně krev a testy by se měly zopakovat.  

Ponožka už zase běhá jako čamrda. Jen otevřu dveře, už ji mám u sebe a dožaduje se pomazlení.  Je to štístko. Mezi pozitivními je poměrně klid, jsem za to ráda, kéž by všichni zvládli zimu.  Pro Ponožku a Ruby to budou první slušné Vánoce a tak je to pro mne velký závazek. Asi pořídím do jejich pokoje stromek.  

Šmudlík, možná si pamatujete na černobílého kocourka ve špatném stavu, tento plašan a útočník, nám poslední dobou víc pije. Budu jej muset vzít na vyšetření. Šmudla je zvláštní, jsou chvíle, kdy jej pohladím a vidím, že si to užívá, ale většinu času je plachý, vystrašený a útočný, když vycítí, že se po něm něco chce.  Pro pomazlení si nepřijde, ale je spokojen s teplem, pravidelnou dodávkou jídla a s tím, že jej neotravuji J Asi žil venku bez jakéhokoliv kontaktu s lidmi, rád využije zaopatření, ale víc nechce a není ochoten se sblížit. I fotku je těžké pořídit.

Buclítka bolí tlamička a tak musíme opět dát antibiotika, dle instrukcí vetky. Jinak přestane jíst a to si v jeho stavu nemůžeme dovolit.  Je hubený, ledviny jsou taky znát. Děda má málokdy na něco chuť a tak mu každý den musím dát něco zajímavého. Stejně tak Křižík a Komínek. S tímto klubem seniorů je hodně práce J jsou i nečistotní a Buclitko o víkendu rozbil porcelánovou misku na vodu. Měl ji u sebe na polici, aby nemusel k pití daleko. Bucli v miskách s vodou hrabe a tak lehčí byly hned dolů a voda všude. Těžká miska několik týdnů vydržela, ale už není.  To je ale drobnost, vedle nečistotnosti.

Otík o víkendu konečně pojede do nového domova. Reakci na strolghold neměl, jen jeden den trochu zvracel, ale stále byl aktivní a zvracení přešlo. Nejčastěji jej  vidím jak se honí s Cvrčkem a perou. Cvrček dává malému průpravu J Dnes daly Otíkovi zabrat berušky. Roj tohoto hmyzu nám šplhal po domě a okny lezl dovnitř. Malej byl zvědavej, vykukoval z okna a některé přistávaly na něm J

S chronicky nemocnými klasika, krmení, léky, injekce – Micánek, Miluška, Cipísek, Mikloš, …. Zdeněk schází, musím se kouknout na jeho poslední vyšetření na veterině.  Jde o nejdivočejší kočku souboru, jakákoliv léčba nemožná i aktuální odběr krve a vyšetření, vše by muselo být v narkoze a hlavně je problém jej chytit. V jeho stavu si člověk nemůže dovolit jej moc stresovat a s ním to vždy tak trochu horor je. Zdeněk musel být odchycen z lokality, kde žil neb pozemky změnily majitele a ten kočkám není nakloněn.

Kočičku, kterou někdo v přepravce před týdnem dal nedaleko domu a zvědavost sousedky ji z ní vypustila, kočičku jsem bohužel vůbec neviděla. Před zimou hodně špatná zpráva.

Dnes dovezeny z Nesovic dvě kočičky na kastraci, zatím jsem je nechala spolu ať se více otrkají a nají než naplánujeme operaci. Holky odchytu vzdorovaly. O jejich potomky se stará místní paní, jde o velmi divoká odrostlá koťata, která budeme hlídat a včas vykastrujeme. Teď jim vyrábím boudičky, aby měla i v terenu schovky.  Obývají u jednoho staršího domku zanedbané hospodářské stavení.   

Je 0:50 a náš monarcha se hlásí, volá obsluhu a tak musím běžet, jak jinak. Záchodky jsme dnes nestihla, to bude zítra mazec, budu na ně muset jít se sbíječkou L

Na fotu malej jak kouká na Piškota /hrdlička zahradní/

28. 10.

Víkend měl celkem dobré vyhlídky – Václava čeká návrat ke kamarádům, Otíka nový domov. Ale…..  Od večera se zhoršuje Zdeněk, nejdivočejší kočka souboru, vůbec se mi jeho stav nelíbí, další dny nevidím dobře. Nechal si aplikovat nějaké injekce, které by mu mohly ulevit, podkožně výživu, teď jej nechám v klidu, kontakt jej stresuje. Předběžně jsme změnili program a ráno se jede na veterinu.

Omlouvám se, musím v celém domě vyměnit vodu kočkám a doplnit granule, ještě nakrmit Gullivera, karanténu a znovu všech skoro sto krků. Ráno na nic nebude čas. Kdy vyvezeme odpad, to netuším.  A touž vidím, jak mi za dveřmi stepuje mlsný Dušín.