Jdi na obsah Jdi na menu
 


Srpen 2014

28. 8. 2014

1. 8. 

Děkuji všem, kteří mne ve středu v noci podrželi. Má noční můra se naplnila v reálu. 

Dnes večer přišel Mourek ke krmení, stále se otáčel, váhal, koukal na všechny strany odkud že jej Maťa překvapí a vyskočí na něj..... A nevyskočil. Už nikdy nepřijde. Další kamarád, který mu náhle odešel ze života. A nejen jemu. Na zahradě mi cinkla pod nohama jeho hračka a tak jsem raději před vzpomínkami utekla do domu. 
Odpoledne jsem zaslechla hádku, jedná se zřejmě o nové kočce a ženská část rodiny nechce, "nemá už na to nervy". Já taky ne, ale jak vše dopadne, to na mě pramálo záleží. 
Pištíkovi se daří lépe, kombinace antibiotik odvedla dobrou práci. Není to ideální, což u FIV kočiček může říci člověk málokdy, ale v očích má jiskru, kouknul na své oblíbené okno a je vitálnější. On vždy škemrá dobroty a tak když jdu spát a skoro pro únavu nevidím, on mne dokáže ukecat a naservíruji něco pro jeho mlsný jazýček. Pozitivní kočičky rozmazluji, to se přiznám, nikdy nevím, kdy která odejde a kolik má vyměřeno. 
Ráno jsem za domem přistihla milence. Do krmícího místa se nám přitoulal kocourek, pytlík mu touhou téměř praská a tak není divu, že tentokrát dorazil i s milenkou - takové o něco větší naše Kuře, okaté a plaché. Pokusila jsme se malou chytit, nic dobrého ji nečeká, ale zatímco kocourek na mne útočil, holka pláchla. V lepším případě nám koťata za pár měsíců přivede k místu krmení, většinové varianty snad popisovat nemusím. 

kul_12_05.jpg

I v naší rodině se zabíjela koťata. Bohužel. Děda byl asi hodně fikaný a tak jsem jeho činy nikdy neodhalila, jen tušila. Babička z druhé strany již tak šikovná nebyla. Přemlouvala jsem ji ke kastraci kočky, ale nedalo se s ní hnout. Prý víra. Zdařilo se ale, aby koťata ušetřila smrti a já je pak umísťovala do rodin Jednoho jara zase rodila kočička, jako vždy pod postelí v kuchyni, kde měla stálý pelíšek. Babička zkušeně kontrolovala proces. První kotě vykouklo na svět, máma jej čistila, ale kotě ne na ne se ozvat, leželo nehybné, bez reakce. Babička uznala, že je mrtvé a kotě hodila do kamen. Byly vychladlé, ale zatápění se chystalo. A tak odešla ven pro dřevo. Seděla jsme smutná, když tu náhle kamna začala plakat. Prcek se na polínkách mrskal a chtěl k mámě. No bodejť, ani mě by se takové přivítání na světě nelíbilo. Položila jsem jej vedle matky. 
Kuchyní začal praskat oheň, z plotny voněl čaj a zemákové placky. Nedokázala jsem ani slovo, zatímco bábi kontrolovala spokojeně "druhé narozené kotě".  
 
2. 8. 
Dnes jsme jeli vypustit kluky zpět do místa pobytu. Cesta proběhla dobře, ačkoliv jsme neměli na přepravu koček zrovna vhodné auto. Hoši se v Brně radostně rozběhli z přepravek. Mikeš byl nadšen, když zjistil, že je v domovině, Ťapka také. Po chvíli bohužel nastaly problémy. Ťapka začal vždy po pohybu špatně dýchat. Do kopečka, trochu běhu či delší chůze a musel si lehnout a dýchal s otevřenou tlamkou. A tak jsme jej po dlouhém času sledování naložili a jeli domů. Cesta nebyla klidná, opět jsem ocenila, že stále vozím injekce na šokový stav. 
Už jsme doma, dal si konzervu a dostal injekce. Myslím, že jde buď o edém plic, o problémy srdce nebo obojí. Budeme muset na vyšetření. Mrzí mne to moc, venku se mu moc líbilo a teď na mne naštvaně kouká. nemohla jsem jej tam ale nechat s tím, že může kdykoliv zkolabovat a zůstat bez pomoci. 
Mikeš v místě zůstal, spokojeně si obcházel revír, pozdravil se s kocourem Dušínem a Harrym, holky jistě potká v noci.

bilomour_2013_05_26_1010163.jpg

 
4. 8. 

 

okno_2014_08_04_dscn0110.jpg

 

Je kolem desáté večer a pokusím se podat zprávy. Slunko zašlo, ale snad se mi na fotu podařilo k okénka karantény zachytit. Nízká hloubka ostrosti by se pro tento námět víc než šikla, ale natolik si s prckem automatem nerozumím. Každý večer má poslední dny nahořklou příchuť. Když nám zabilo auto před čtyřmi lety kočičku sousedů, která byla ale více naše než jejich, měla jsem v úmyslu přestat za domem krmit. Pak mne ale napadlo, že bez jídla se budou kočky toulat dál od obydlí, stanou se terčem myslivců, strojů v polích, aut na okolních komunikacích, psů, kteří ze volně běhají a zlých lidí. Nápad jsem tedy zavrhla. Mají u nás klidnou zahradu, pomoc, když je třeba, dobré jídlo 24 hodin denně. Pokud tedy zahynou pod koly auta, které pojede před našim domem, budou mít za sebou alespoň pár let s jistotou zaopatření a miskou plnou dobrot. 

V Brně nás Mikeš nadšeně přivítal. Vypuštěn byl v sobotu večer a počasí mu moc nepřálo - déšť nemá rád. V neděli radostně vyběhl, mě spadl kámen ze srdce, že je v pořádku a hned jsem servírovala dobrotu. Pak mne doprovázel na obchůzce, což nevidím ráda. Přišla Šedivka II, Oťa i Max horolezec. Pak se objevil Dušín a Harry, oba v poslední době pohubli a Dušín je hodně nervozní. Ukázala se i plachá Káča, která má někde potomka. Káča je u nás jménem pro každou nechytitelnou kočku holku. Pak se objevil nováček Kulečník /nekastrován, proto to jméno/ a Šedivec, další nováček Škraboška, stařík, velmi velmi nedůvěřivý. Kocourek Stříbrný se přišel opět jen hádat a neobjevila se kočička Kulička, ale dnes mi taťka volal, že ji viděl. Nepřišla Tříbarevka, míca, která se objevila nedávno a objevila naše krmící místo, hladová, těhotná. Neobjevil se ani Rolnička, pan Hubený a pan Černý, ale ti nechodí pravidelně nebo až v závěru, kdy je nemůže Ťapka vypořádat.  
Ťapka nemůže, zatím je u nás. Má nasazeny léky, v klidu se jeho problémy vůbec neprojevují, chová se jako zdravý. Vetka, která jej zná a roky ošetřuje, je na dovolené a tak pokud bude Ťapka v tom stavu, v jakém je teď, raději bych počkala s vyšetřením na ni tzn týden. Ťapka je s mým servisem ale nespokojen, reguluji mu přísun jídla, což se mu nelíbí. Na druhé straně je ochoten jíst dietu na chronický průjem, což mu hodně prospěje. 
Radost mi dělá Eliška - konečně začala pořádně jíst. Byla odblešena a odčervena, váhala jsem chvíli z obavy, že je ztracená, něčí a tak je možné, že nějaké přípravky již na sobě má, ale po 14 dnech nebyl důvod váhat. Co si tak oblíbila? Koupila jsem Brit konzervy a může se po nich utlouct. 
Dráček stále kašle a kašle :-( Již je u něj čas na testy, tak uvidíme. Z Cvrčka roste milovník, mám jej stále u sebe, kam se vrtnu, on je u mne a neustále mi něco povídá. 
Babi si v nové skupině zvyká velmi dobře a kočky ji hned akceptovaly. Vetka mi dala instrukce, že ji mám sledovat, zda nejde o nádor na mozku, to by se její problémy zhoršovaly. Po zkušenosti z Uhlíkem jsme na pozoru. Nerada bych něco takového zažívala znovu. Také se jí, stejně jako mě, nechce do narkózy, uši jsou ve stavu, kdy už laváž není nutná. 
Kryšpín, míním negativního, je tak spokojen s našimi službami, že se z něj formuje koule, mazlivá koule, která se mi otírá o nohy. 
Kryšpín pozitivní je na tom asi jako Pišta a Píďa -. rýma, prskání, snížená aktivita a chuť k jídlu. Pozitivní Amálka má průjem, budeme muset zakročit. 
Dorazila váha a tak budeme vážit jako o život. První vážený byl včera Píďa, chtěla jsem mít jasno v dávce proti horečce. čeká nás odčervení, pořízen pro změnu cestal, drahý, ale bylo to nutné a včera odblešena skupina Pik a spol, kde se Pika a Gábi stále drbou tak, že mají holá místa - břicho, packy, krk. Myc se mírně přestala drbat, ale vypadá hrozně, na zádech lysina a do krve vyškrabaná místa. Mlaďucha častěji zvrací a Petřík na tom není lépe. Petřík zhubnul, je u všech patrný úbytek svalů.    
Zrzík s nálezem v tlamce se pozoruhodně drží. Mám na mysli to, že injekce kortikoidů mu vydrží 6 týdnů, což není špatné na tu hrůzu, co v tlamičce má. Nejraději sedává v okně a mňouká na kočky v zahradě. Kontrola čeká Otylku, tam výsledky vyšetření štítné žlázy nebyly dobré. Večer se přede mnou vždy schová pod polici a doufá, že se svými záda se k ní nedostanu a bude pilulí ušetřena. 
Dvacet kočiček teď čeká přeočkování, další očkování, skoro celé depo bude nutné odčervit. 
Taťka pracuje hodně na střeše či pod ní. Zatékání musíme nějak vyřešit a na novou střechu teď není. Měl by se raději dělat plot, to kvůli problémům se sousedy, ale budou se muset udělat dvoje venkovní dveře, při deštích zatéká za obě, včera jsem v noci vytírala jezero za oběma dveřmi. V zimě máme v domě za dveřmi závěje. Vše bude znamenat stěhovaní koček na dobu prací. I karantena se musela částečně vyklidit, právě vedle ní zatéká a taťka tam seká střechu.  
 
5. 8. 
slunko_2014_08_04_dscn0113.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zítra začínáme přesunovat kočičky v domě, jinam, pro jejich bezpečí, kvůli sousedům. Příští rok budeme muset pomalu začít s plotem, postupně dle financí. Pokud se budou problémy stupňovat, asi budeme muset zrychlit, nevím. Stála jsem dnes v zadní části zahrady a koukala kolem. Mezi pozemky pravidelně vykusovanými sekačkami a chemicky udržovanými, je ta naše solitérem a tak mi připadá zranitelná jako dítě. Žije to v ní - ptactvo, houby, dožívají staré stromy, zlatavých brouků mnoho druhů a velikostí, nočních motýlů a jiných skvostů. Kdo se ale neumí dívat, nevidí ale nic než nesekanou trávu. V neděli místo zvonů kostela slyšíte jen řev sekaček. Tam, kde trávu nelze sekat, polije se chemií. Začínám se na to dívat jako na nějaký patologický proces v lidech, jehož pramen mi je zatím neznámý. 

Jsem smutná, nenávist sousedů člověku nepřidá na dobré náladě. Ona to není jen nenávist vůči přistěhovalým Brňákům, ale nenávist vůči každému trsu žebříčku, jitrocele, květům kozí brady či šípkovému keři, který v naší péči zmohutněl. 
Sedím u PC a za mnou cukruje Piškot. I ten sousedům vadí......  Piškota také čeká změna, přesune se jinam v domě a chci mu nechat udělat volieru, myslím bytovou. Dám jej s volierou ven nemám odvahu, zadávila by jej kuna, lasice nebo kočka. Piškot je truhlík, nezná nebezpečí. Na zahradě se nám z také ubytoval krahujec, to by byl další faktor, který by mohl truhlíka ohrozit. 
Zítra jedeme s kočičkami na veterinu. Musím odchytit Noxe, což se mi v poslední dlouhé době nikdy nepodařilo. Vetka již dostala echo, že dovezu více koček a jednu mimořádně vzteklou. 
Doufám, že nás příští týden čeká kastrace Elišky. Odčervení zvládla, cpe se za tři. Ani nevím, co jsme udělala jinak, ale mám z ní v posledních dnes konečně dobrý pocit. Ťapka vyrábí hovínka jako brikety, také jej čeká vyšetření. Trápí mne jeho chuť k jídlu, blíží se šesti kilům. Oskar v poslední době seká dobrotu - míněno - jí dietu, ale jen on ví, jak dlouho jej to bude bavit. Přiznám se, což bych asi neměla, že tento kocourek mne dost trápí, lépe deset ledvinářů než jeden nespolupracující pacient s chronickým průjmem. 
Babi expanduje, dnes jsem ji nachytala u stropu, vylezla po jedné stěně bytové voliery nahoru a vítězně koukala dolů mrška. Příští týden pojede na vyšetření asi i Rostík. V poslední době hodně zhubnul a sem tam zvrací. Měl být kastrován Kosťa, ale zákrok interferuje s očkováním a tak jej odložíme.  
Míša se každou noc postará o přesun věcí v pokoji. Její oblíbenou hrou je skákání na dveře, kde za sklem vidí kočky v další místnosti a skáče proti nim. Nevěřila bych, nevidět ji, hrozně ji to baví. Na druhé straně dveří je často Pišta nebo Čůsťa. Baví ji také "opravovat" fontánu a tak je voda všude a často ji vytáhne ze zásuvky. Vejdu do místnosti a mám ji stále u sebe. Totéž se dá říci o Cvrčkovi, ale tam musím dávat pozor, abych jej nezašlápla. 
Dnes proběhla další fáze odčervení a odblešení. S některými je kříž a jak jste na to sám, není to jednoduché. Alespoň třetí ruka kdyby byla :-) Na druhé straně se naučíte spoléhat na sebe a to i v nepříjemných situacích. Mým snem by bylo, kdyby se doktorka Kyselková naklonovala a trvale se ubytovala u nás. Pokud by jí došly síly, vystřídal by ji klon doktorky Vilémové. Pro obě by se místo u nás našlo a práce by šla od ruky!!  Taťka je alergický na kočičí pokousání a tak jej nechci moc ničemu vystavovat. V sobotu mi ale ujely nervy. Jak jsem psala, bylo nutno vypustit Mikeše a Ťapku. Po chvíli v lokalitě jsme sledovali problémy s dýcháním u Ťapky a přemýšleli, co s ním. Rozhodnutí bylo na mě - kocourka povezeme domů, já rychle nakrmím kočky a taťka jej bude hlídat, aby neutekl na cizí pozemek. Jak to dopadlo, tušíte. Kocour mého muže posekal, poškrabal a zmizel na cizím pozemku. Já přiběhla, seřvala muže a běžela tam, kde jsem předpokládala, že zlobilce najdu. Představa, že mi venku zůstane bez dozoru kocour, který špatně dýchá, ta mne zrychlovala v běhu. Musela jsme na cizí pozemek. Jestli mne někdo u toho viděl, hluboce se mu omlouvám, byl trochu problém nacpat vší tu hmotu pod oplocení a ještě se u toho šinout vpřed. Ťapka byl nalezen - vyráběl bobek. Jeho přesun do přepravky, kterou jsem neměla po ruce byl ještě dramatický, ale osvědčilo se pravidlo, že se vzteká jen jeden z páru, míněno já a taťka -), druhý mlčí, plní úkoly a po čase se role otočí, aby se pak oba sobě mohli navzájem omluvit.
 
6. 8. 
Ráno jsem psala, že jedeme na veterinu. Nakonec bylo ledasco jinak. Počítala jsem se čtyřmi kousky, nakonec jel jen jeden. Pussi jsem ráno našla pod poličkou, chovala se jinak než je zvykem, kolem nazvraceno. V poslední době zhubla, to ano, ale zatím jsem problémy nesledovala. Po chvíli se mi ji podařilo chytit. Byla dehydrovaná ze zvracení a oči neměla jen mírně zanícené, to je její chronický problém, ale celé uslzené. Rozhodla jsem se pro veterinu. 
Pak  se mi nepodařilo chytit Noxe, ale stejně mi došlo, že se musí zcela první vyšetřit Pralinka, pak teprve ostatní. Měla jsem asi zatemnění mysli, že jsme to tak hloupě naplánovala. A tak jsem se vydala lovit Pralinku. Bylo nutno odsunout skříně, ale po čase se mi podařilo. Když jsme obě holky naložili do auta a vyjeli, nastal problém, Pussi ze stresu a pro zdravotní problémy začala velmi zle dýchat. Po krátké úvaze, jsem se s ní vrátila domů, zavolala vetce a dle instrukcí dala injekce. Kontrolovala jsem ji, zda je to lepší, dala jí po čase trochu jídla a když si dala kousek, rozhodla jsem se odvézt na veterinu alespoň Pralinku. 
Pussi musí být chvíli oddělena, budu ji přikrmovat, uvidíme jak podkožní infuze. Injekce má, ještě léky a uvidíme, jak bude reagovat. S vetkou jsem na veterině nad její kartou probrala všechny možnosti. 
Pussi se v boxu nelíbí, ale teď je to opravdu nutné, stav není dobrý. Jakmile ji pustím, již jí injekce bez běhání kolem pokoje nedám a běhání si obě nemůžeme dovolit.   
Pussi si zvyká na asistované krmení. Obsah stříkačky jí chutná, ledvinová dieta, manipulaci bere jako ztrátu důstojnosti a tváří se u krmení hrozně. Zítra ji vyčešu a ostříháme drápky, zvláště na předních, postižených nožkách, jí drápy zarůstají do bříšek rychle. Píďa má dnes trochu veselejší oči, Pišta je doufám z krize venku, očičko slzí, ale jinak vidím, že je aktivní a komunikativnější. Eliška zvládla odčervení velmi dobře. Pralinka v boxu zatím trucuje, ale snad se uklidní a do rána sní, co dostala. Po odčervení půjde za Mazli a spol. Přírůstky do skupiny čekají také Buclítka, tam mám trochu obavy, ale nelze jinak.  
Mlaďucha v poslední době dýchá hodně špatně, i v noci je slyšet její chrčení. Zahlenění se nemůžeme zbavit, zmírní jej ACC, ale injekce bolí. Myc se mi ráno přišla do postele pochválit, jak si vydrbala záda, což mne porazilo zpět do postele. Na WC se ráno z postele dostanete potácivým slalomem mezi zvratky Petříka, Mikloše a Mlaďuchy. Díky Bohu za utěrky Globus a cerenii :-) Vypadá to, že je u nás od rána hrozný čurbes. Je, ono pokud někdo neuklidí, po jednom dni to u nás vypadá, jako bych byla rok na dovolené. Když bydlíte s tolika kočkami a navíc s nemocnými, čisto nemáte nikdy. Poslední dobou musíme mít na posteli igelit, někdo nám chodí čurat i sem. Když si lehám, šustím :-) Přiznám se, že jsem každý den tak unavená, že je mi v celku jedno, kde spím, hlavně když zaujmu pohodlnou polohu pod svým spacákem. Myslím, že v normální posteli bych už spát asi nedokázala.
 
8. 8. 
Je třicet minut po půlnoci, chtěla jsme napsat dříve, ale kolem sedmé večer se udělalo špatně kočce Myc. Stráž jsem u ní s postupnou aplikací injekcí držela do jedenácté. Spát půjdu tak kolem třetí, bude nutné jí injekce zopakovat, aby se zbytek noci nedusila a nenastalo riziko kolapsu. Fakta k Myc - věk asi 15 let, astma, alergie, selhání ledvin. Depozitum je adrenalinovým sportem - riziko života, náhlé změny.  
Pussi  krmím, ale trochu se snaží jíst sama. Má průjem, více pije než první den, kdy jsem ji oddělila z kolektivu. Dnes dostala preventivně spot na blešky, pak dojde na odčervení. Možná si řeknete, kde u nás berou blechy, když kočka projde karanténou a ven nechodí. Krmím za domem a tam bohužel kočky blešky mají, i sousedovi kluk je měl a tak si klidně zvíře skákavé donesete domů. Možná si řeknete, že jsem mu mohla dát taky spot. Dala bych a ráda, ale byl to sousedovic kluk. Věnovala jsem jim i pipetu, ale bez úspěchu, po čase přišlo vítězoslavné oznámení, že dali obojek po jejich psu. Jak jsem z něj byla nadšená, tušíte. Vím já, co byli sto dát a já bych pak kluka předávkovala v dobré víře nebo by se projevily kontraindikace? Není to jednoduché jak by si člověk přál.
Dnes už je to všechno jedno, je mrtvý. Ano, zase to připomínám, omlouvám se, mě vztek hned tak nepřejde, asi vůbec. Překvapila jsem i sama sebe - dost se mne dotkl případ ženy, která srazila dítě, ujela, dítě zemřelo. Šikovnej kluk. Jela dál, neboť si myslela, že zabila psa. Co je zcela mimo mé chápání, je fakt, že neprojevila lítost a rodičům dítěte se neomluvila. 
Ale zpět raději ke kočkám. Omlouvám se za chyby a překlepy, bylo by lépe, kdybych nepsala, ale jen Bůh ví, co přinese zítřek a kdy bude čas a klid. 
Pralinka v noci jedla, více komunikuje, myslím, že odčervení nic nebrání. Eliška se cpe za dva a totéž Ťapka. ten na mne prosebně kouká a jeho příděl již je pro dnešní noc vyčerpán. Jsme zvědavá na vyšetření v úterý. 
Babi mne dnes šokovala. U stropu chytala můry a pak veleskokem překonala vzdálenost mezi dvěma skříněmi. Zdá se, že máme plno aktivních důchodců jak mimo dům, tak v něm :-) :-) :-) :-) 
Ve skupině Bedřich a spol., dnes někdo zvracel v krví, podezřelí jedinci podchyceni a čekám co bude dál. 
Kočky v krmících místech jsou v pořádku, v jednom se dnes porvaly a tak čekám problém. Jedna kamera asi přestala fungovat, ale musím to ještě prověřit.  
Dnes krátká návštěva vetky - očkování dvaceti kočiček + kontrola marodů. Mým snem je mít v depu sono, myslím, že ledasco bych si tam podstatného již našla sama, za ty roky koukání a vetce by to umožnilo vyšetření. Vozit stará zvířata 40 km na vyšetření a zpět, to je hrůza. A kyslíkový stan, a tři druhy karantény,.....No jo, sny. 
"Vždyť víš, štěstí je krásná věc...." 
 
9. 8. 
Pussi již více jí sama, jsem ráda, že jí chutná. Bobek ke dnešnímu dni ještě nemáme a tak nevím, jak na tom je, zda má průjem či nikoliv. Oskar trucuje, ale myslím, že při jeho průjmu mu jeden den hladovky prospěje. Mě zítra zase čekají injekce pro něj, on to ví a tak bude těžší mu je bezpečně podat.
Myc celý den prospala, je klidnější než včera, krmím ji stříkačkou, k vodě se ji nechce a tak dostala hrnec s vodou přímo do postele, kde spí. Doufám, že budu mít dnes kde spát. 
Pokračovalo odčervení, odblešení, někteří jedinci jsou po očkování unavení.  
Venkovní kočičky jsou v pořádku. Před chvílí jsme načapala Mášu. Že se jmenuje Máša, to vím dnes. Její majitelka se přišla zeptat, zda k nám nechodí, že ji postrádá. Déle ji neviděla a když prý po čase přijde, je dobře živená a vyčesaná. No baštu u nás má, ale že bych ji česala, o tom nevím :-) Původně byla miska s jídlem pro toulavé kočičky, ale odežeňte nováčka, když nemáte jistotu, zda má domov. Když nevíte, zda jej před chvílí nevyhodil u vás před domem jeho majitel?  A tak najde u nás pomoc každé zvíře, které k nám dojde a na kameře kontrolujeme jejich stav. V jiném krmícím místě máme malá ježčata :-) 
 
11. 8. 
Omlouvám se za víkend bez zpráv, starostí a práce kopec. V sobotu k ránu se udělalo špatně Myc a tak jsem celé dopoledne v obavách běhala kolem ní. Kolem páté mne vzbudila, bubliny u tlamky a špatně dýchala. Přeprava na pohotovost na univerzitu v době dovolených a o víkendu mi připadala moc velkým rizikem a velmi nejistým podnikem. V současné době je Myc v lepším stavu než v sobotu, zítra se ji pokusíme přepravit na vyšetření k naší veterinářce. Měl by jet taky Ťapka a na Kastraci Eliška. Více koček by potřebovala vyšetření, ale povezeme dva vážné marody s problémy dýchání, Ťapku a Myc, a to mi pro případný kolaps po cestě celkem stačí. Tento týden pak ještě pojedou další, ale jiný den. Myc včera sic zvracela, ale večer si dala k mému překvapení hodně vařeného kuřete. Jídlo dostává do postele i vodu, nechce se jí chodit, tak leda na wc a konec. 
Ťapka baští dietu na průjem a tak má excelentní bobky. Jeho váha jde ale nahoru a ze zítřejší přepravy do Brna má nahnáno. Jeho parťák Mikeš si vede v lokalitě velmi dobře, ale na zimu jej budeme muset vzít do depa, málo jí, ty chronické problémy tam jsou a jak začne mrznout, nebude mít moc šancí život venku ustát. 
V sobotu jsem se zapotila také nad Buclítkem. Po aplikaci ušních kapek mi zůstal ležet na boku a měl povrchní dýchání. Opět pohotovost a podařilo se jej přivést zpět. za pár hodin již baštil dětskou šunku, původně koupenou pro Myc. 
Než jsem v sobotu podala jídlo a základní léky, bylo to už na cestu do Globusu, kde bylo nutné zakoupit stelivo v akci, aby kočky měly co do wc. V regálu bylo jen 370 kg, ale díky za to. Musíme shánět dál. Z obchodu jsme jeli krmit kočky, ale po cestě jsme bohužel zastavovali kvůli kočce. Z Globusu vede do Brna cesta, dva pruhy v jednom směru, dva v druhém, mezi je pruh trávy. Při sjezdu z ní k nádraží v Králově Poli jsme uviděli kočku v našem směru. Ťaťka mne tedy na nádraží vysadil a já běžela za kočkou. Čekala jsme zkušenost podobnou nedávné, ale kočka k mému údivu byla živá. Ke štěstí nás obou nebyl velký provoz a po nějaké době se mi ji podařilo zahnat pryč. Chytit ji nebylo možné, na takové komunikaci moc času a prostoru pro invenci nemáte. Šlo o černou kočku, velmi štíhlou, protáhlá tlamka, velké uši, jako siamka, pohlaví jsem nezjistila, byla celkem tma. Nezachránila jsme ji zcela, ale pro ten večer snad ano. 
Ke krmení jsme se dostali až pozdě a i to bylo pomalejší, díky invazi slimáků. Lezou všude, je jich milion. Nemít čelovku, mám je u na sobě. Dělají to tak, že se spustí ze střechy krmítka na jimi produkovaným slizu  a pak lezou do misek. Je to trochu odporná záležitost :-) Z jedné misky jsme jich vyhazovala do trávy osm. Bylo tam i dítě slimáčí, takovej malej zvědavej prcek, stále na mne vystrkoval růžky :-) Přemístila jsme je jinam, ale oni si zase cestu najdou. Přijeli jsme domů po 23. hodině, záchodky přetékaly, soubor řval hlady a bylo nutné podat další léky. Mikloš dal svůj protest najevo mimořádným výkonem - čuráním ze schodů. S taťkou jsem na jeho dílo rezignovaně koukali. 
V kolik jsme šli spát, to ani nevím, ale nedělní ráno stálo zato. Oskar se totálně pozvracel, do toho Peťula a Mladá. Zrzík nesnědeno ani kousek. Jedna fontána zcela vylitá a místo ní v pokoji jezero, druhá fontána podčuraná Othellem. Všude čurbes a nad tím vůně nevyčištěných záchodků. To jsou chvíle, kdy mám pocit, že už je toho na mne moc. Dávala jsem to dohromady celý den a i tak není vše uděláno. V neděli večer jsme to již vzdala a šla si vyfotit měsíc :-)Pak ale bylo nutné podat léky a dát injekce. 
U Zrzíka čekám, jak se ukáže dnešek, pokud nebude jíst, budou nutné kortikoidy. S Oskarem se opět budu muset poprat s injekcemi, opět poteče krev :-) Pussi mi dělá radost, jí sama, bobek je lepší, ale na vyšetření bych ji dopravit chtěla, doufám, koncem týdne. Selhání ledvin tak rozhodně je, ráda bych znala hodnoty ať vím, co nás může potkat. 
Bucli je dnes dobrý, Komínek musí dostávat opět léky, dusí se a kašle. U Elišky se snad zítra zadaří kastrace. 
Skupině Pik a spol, je již celá odblešená a tak doufám, že Pik a Gábi se přestanou vykusovat. Rostík dostává antibiotika, byl také odblešen a čeká jej odčervení. Pokud se problémy s průjmem nesrovnají, čeká jej veterina a další vyšetření. Očkování pro problémy bylo u něj odsunuto. Babča prosperuje dobře. Přede mnou utíká jen co mne uvidí, na lidi vůbec není zvyklá. Večer ji vidím sedět na skříni a lapat můrky. Cvrčka zatím jeho skupina moc neakceptovala a tak běhá za mnou ať jej zabavím. Doufala jsem, že Čárku nebo Ami potěším a obě na něj vrčí jakoby šlo o život. 
Dráček stále kašle a kýchá, celkem mám obavy z testů, které jej čekají. Přeočkování většina kočiček zvládla dobře, pokračujeme s dalšími dle času vetky a stavu koček. Jen Kostík mi připadal den mírně méně zlobivý  a měla jsme obavy u Zuzanky, která má chronický kašel, ale zvládla to. Další velkou návštěvu vetky musíme naplánovat až na září, má bohužel dovolenou, jen tento týden ordinuje a to je s časem špatné.
Dráček kašle k vyplivnutí plic. Volala jsem vetce, co podat a tak dostal další injekci + stronghold. Na ten jsem také myslela. Plicní červy, ti dokážou naděla paseku. Jí dobře, miska kuřete zmizela, čistí se, bobek dnes kašovitý, ale žádné drama. Mám o něj strach, držte palce ať zvládne stronghold, tento přípravek nepatří mezi moje oblíbené. Dostal dávku na 4 kg. Byla bych ráda jej viděla již mimo karanténu, ale jeho zdravotní problémy mi dělají starosti. Bez očkování mezi ostatní nemůže. Dráček pojede taky na veterinu, pokud se zhorší zítra, pokud to bude stabilní, tak ve čtvrtek. Všem svým vetkám bych zakázala dovolenou a mateřské dovolené :-) To je pak člověk stále ve stresu, že je bez svých veterinářek. Obě na dovolené a já na prášky :-)
Testujeme nové stelivo http://www.granule.cz/stelivo-pro-kocky/purr-simple-hrudkujici-stelivo-pro-kocky-2-x-9-07kg-28l/
Darem věnoval pan Radek Petr. Moc moc děkujeme!! Každý pytel steliva je plus. Stelivo by mělo být hrudkující, tož uvidíme, již jej kočky zkouší. Dlužím mnohá poděkování, některá vyfocená a nevložená, jiná nevyfocená. Omlouvám se, napravím to. 
Steliva jsme za poslední dobu vyzkoušeli mnohá, nejlépe se osvědčilo zatím, bez posledního zmíněného, stelivo Brit. Cenou pro nás ale celkem vysoko. Alespoň do karantény by bylo třeba, má nízkou prašnost. 
Začali jsme s přesunem koček z místnosti exponované směrem k hlouposti našich sousedů a první vlaštovkou byl Bobeš :-) Ukecanej jako Keliška, takového jej neznám. S Buclítkem se pozdravili v míru, Komínek začal kašlat a tak jsem musela přiběhnout s léky. 
Tak a teď musím zabavit jídlo všem, kteří jedou zítra na veterinu.  
 
13. 8. 
Eliška se včera hodně dlouho srovnával s narkozou, bylo mu zle od žaludku. Když jsme se chystala kolem půl druhé spát, zjistila jsem, že je Dráček mokrý. Nejprve jsem myslela, že vylil vodu při hře, ale on takto hodně slintal. Ve dvě v noci nebylo kam volat a taťka byl ještě v práci a tak jsme si museli poradit sami. Myslím, že na Dráčka působí stronghold, je mu zle, na druhé straně přestal dnes kašlat a tak si myslím, že naše podezření na plicní červy bylo správné. Kašel se zmírňoval, teď už jej slyším jen sem tam. Spala jsem s oběma klukama v noci raději v karanteně, mám rozlámané celé tělo. 
Ráno jsem měla pocit, že kočky depozita se dělí na čuňátka a na ty, které jsou nemocné a s oběma skupinami je jen práce a starosti. Dnes byl zatím vůbec den blbec. Myslím, že si budu muset sehnat dobrého cvokaře :-) :-)
Ráno konzultace, pokud se Dráček během dneška nezlepší, uvidíme, zda nebude nutné jej nechat na veterině na kapačkách. Zítra pojede na vyšetření rozhodně. Dostal ráno dle instrukcí další lék, krmím jej, teď chrní. Neurologické příznaky nemá, je aktivní, mazlivý, je to už kus kluka, snad problémy odezní a nebudou se zhoršovat. Zatím jsem měla podobné problémy po podání strongholdu u dvou koček, po čase odezněly. 
Eliška se ráno nechal nakrmit, moc mu chutnalo, co jsme mu uvařila :-)
Ťapka dostal včera antibiotika na zánět močových cest, přidali jsem Uropet a Urinal. Po včerejším výletu baští trochu méně. 
Oskar se trochu umoudřil a jí opět dietu, Pussi čeká zítra výlet, snad ji tam tentokrát dopravíme a bez kolapsu. 
Buclítko se dnes po podání antibiotik cítí lépe. Včera byl podezřele skleslý, ani nepřišel k jídlu. To dnes byl veselejší. Myc se snažím krmit, ale musím uvařit kuře, to je ochotna jíst sama.   
 
14. 8. 
Cesta na veterinu dnes opět neproběhla, jak bylo plánováno. S Pussi jsme se vrátiti zpět a nechali ji doma. Díky srdci není sto přepravy, dlouho jsme pak na veterině seděli nad její zdravotní kartou. 
Jel tedy jen Dráček a ačkoliv měl v sobě léky, celou cestu slintal. Od úterý sám nejí, musím jej krmit a i to je problém, hrozně slintá a stále a dělá mu potíže polykat. Dle vyšetření kombinace reakce na odčervení + virová infekce dýchacích cest, navíc ani na bakterie u rostoucího zvířete toho moc použít nemůžeme. ještě čekám na výsledky testů, krev už mám, ale jen jsem v rychlosti koukla na některé položky a musím to ještě projít v klidu. Po příjezdu domů dům řval hladem a bylo nutno podat léky a nakrmit a tak studium výsledků šlo stranou. 
Krmím tedy Dráčka, pomalu 5 ml, a za hodinu zase, začne mi bublat, připomíná mi to problémy Kuřete, a tak musím dávat pozor. Injekcí dostává fůru, vetka doporučila zylexis. Na veterině vypadal v pohodě, doma žádná sláva. 
Eliška se nechává krmit, z misky nechce jíst, ačkoliv to i s límcem umí. Právě se mu chystám namíchat další hrneček. Na WC chodí dobře, hodně čurá. 
Ťapka dostal dietu se sníženým obsahem kalorií, čekáme na výsledky testů a má dostat další dávku strongholdu. Taktéž Mikeš, ten bude zítra za tím účelem odloven. Podat mu přípravek venku nemám odvahu, raději ať je pod dohledem. 
Pussi budeme muset objednat návštěvu domů. Zatím je stabilizovaná, chtěla jsme znát hodnoty v krvi, ale nemusím je mít za každou cenu. Nemuseli bychom ji přepravit živou a i vetka si to myslí. Uvažuji o jejím přemístění do jiné skupiny, trochu se mi zdá, že ta, ve které je, jí přestává vyhovovat. U Zrzíka zvažuji kortikoidy, už dnes to vypadalo na aplikaci, ale pak byla miska prázdná. U něj je problematické odhadnou tu správnou chvíli - do tlamky se nepodíváte, leda pod narkozou. Musíte stav odhadnout dle snědeného jídla pár dní po sobě. 
Myc více baští sama. To mě těší. nemusím ji již tolik krmit já. 
Dráček byl včera tak špatný že jsem raději o tom nic nepsala.  nejvíce času zabral on, kdy jsem jej sledovala a čekala na učinky injekcí a přemýšlela, co se s ním děje. U Eliška mám obavy že se mu nebude hojit rána. Stále má málo leukocytů, což je podivné. Testy jsou zatím negativní. 
Omlouvám se, že moc neinformuji. Zlobí zdraví, posledních pár měsíců se necítím. Dnes mi po příjezdu domů bylo zle, lehla jsem si jen na chvíli a probudila se za tři hodiny s Cvrčkem u krku. To mne taky vzbudilo, nemohla jsem dýchat :-)
 
15. 8. 
Dráček kašle jako silný kuřák. První sousto u něj vede vždy k pokusu o zvracení, pokračování již je klidnější. Namíchala jsem do hrnku RC recover, zítra dáme CN purinu, RC došlo. Před 10 dny jsem objednala diety, nedorazily. Chvála Bohu, že neplatím dopředu, nemám důvěru. Snad jen k zoohitu. Ne tak obchody, ale dopravci či pošta mají v práci pořádný bordel. S dovolením. 
Eliška trvá na krmení stříkačnou, z misky jí jen v nouzi granule s/o. Oběma, jak Dráčkovi tak Elišce, začaly slzet oči. Mám o Elišku strach, rána se sic zatím hojí dobře, ale nízké leukocyty v krvi a ty oči.... Výsledky testů zatím potěšily - Dráček je negativní a Ťapka také. Myslím testy FeLV a FIV. 
Mlaďucha prodělává krizi - zvracení, průjem, nechutenství. Injekce hned dostala, snad problémy zareagují na léčbu.  
 
18. 8.
Prosíme příznivce Dráčka, Elišky, Petříka a Pídi o pomoc. Musíme koupit balení přípravku roferon A, používáme jej na podporu imunity při virových onemocněních koček. V současné době jej dostává Dráček, Eliška, Petřík a poslední injekci včera dostal Píďa. V jednom balení je 5 stříkaček, cena balení 2400 Kč. Potřebovali bychom pořídit dvě balení, což je 4800 Kč. Pomůžete nám prosím? 
Č. ú.: 2019755103/0800, poznámka "roferon"
Naši nemocní moc děkují za každou korunu!  
 
Víkend byl jako vždy pracovní. Museli jsme na veterinu pro jiné léky pro Dráčka, ani po týdnu jsem neviděla žádný pokrok. Slinění sic v sobotu přestalo, ale hodně kašle, bublá to v něm velmi silně a včera měl výtok z očí a nosu + teplotu. Došla mi taky strava, vaničky specific. Koupila jsem jednu ve čtvrtek na veterině, drahota 95 gr za 36 Kč a když jsem pak viděla, jak mu to chutná....No znáte to, co by jste pro maroda neudělali. Dráček jí sám zatím dost málo, snad až dnes má z něj lepší pocit. Děkuji Bohu, že je stále v karanteně, kdy přenesl nemoc na jiné kočky, nevím, jak bych se o ně postarala a zda by jsme je v toho dostali. Taky mne napadlo, že by si asi s tímto onemocněním chudák venku neporadil, od pondělí nejedl sám a nepil, jen mu tekly sliny z tlamky.  
Eliška stále tvrdohlavě trvá na tom, že bude jíst jen ze stříkačky a tak kolem něj běhám. Dnes je rýma trochu slabší, snad pomáhá roferon. Rána se hojí dobře, až se těším až bude kluk bez límce. Dnes musí dostat další dávku antibiotik. 
Musím podat stronghold Mikeši a Ťapkovi. Doufám, že nás žádné závažné vedlejší učinky nečekají. Klukům se pak hodně zlepšil krevní obraz. Mikeš chvíli po převozu do depozita stávkoval s jídlem a tak jsme čekala i na okamžik, kdy se nají. 
Mikeš se pak vrátí ještě do lokality, ale s ochlazením jej bereme do depa. Ťapka u nás musí zůstat, se špatným dýcháním musí být pod dohledem, má na srdci nález. Pokud se jeho negativita potvrdí, měl by jít mezi kočičky. Pro jeho povahu ale nejprve do voliery, aby byl od skupin oddělen, je to vztekloun. Musíme tedy vyrobit volieru. Máme dvě, v jedné Oskar, který by jinak pokadil celý pokoj a žily by v tom ostatní kočičky a já bych to nezvládala uklízet, ve druhé Zrzík, který musí být sám a pod dohledem pro své zdravotní problémy. ťapka v depozitu prosperuje, ale jeho povaha pro depo není dobrá. Vše si musí označit, není snášenlivý a je to vztekloun, zautočí i na mne, pokud se mu něco nelíbí. Mikeš má povahu celkem dobrou, černý sympaták. 
Cvrček byl konečně celkem akceptován holkami, Čárka včera spala vedle něj na okně a Amálka již na něj nevrčí na každém kroku. 
Některá kočička v kuchyni má opět bílkoviny a krev v moči, musím mít oči na stopkách. Myslím, že jde o Jerry nebo Mladou. Petříka musím taky hlídat, pokouší se o něj infekce, každý den bez léků zvrací, je již patrné hubnutí. Na anemii dostává eprex. Každou noc přijde ke mě do postele a chce se mazlit, teď mu leze do žita Cvrček a tak se oba hádají a Petřík mu dává lekce v souboji z blízka. 
Pussi mi včera méně jedla, nevím, zda jí dieta přestává chutnat nebo jde o jiný problém, uvidíme, jak dnes. Infekce trápí i Nitku, prská, nudle u nosu a včera zvracela. Staré kočičky již mají špatnou imunitu, musíte je hodně hlídat. Oskar se trochu umoudřil a zase celkem jí, ale u něj již zítra může být zcela jinak. 
Bucli je celkem v pohodě, trápí jej uši, ale po poslední zkušenosti kdy se mi po nakapání do ucha začal pokládat, nemám na další takovou akci moc odvahu. Křižíka trápí rýma u něj ale velmi těžko něco udělám, nelze jej chytit. Více prská také Babi, ta je v jiné skupině, ale zatím to celkem jde. Kryšpínovi negativnímu se u nás líbí tolik, že kyne do tvaru válce a brzo se do pokojíku asi nevejde.
Dost jsme nešťastná z Mikloše, jeho nečistotnost je už neúnosná. Dnes se opět vyznamenal, to už mi došla slova. I tak se dost stydím, za ten náš pročůraný domek, ale tohle už přesahuje vše. Pro jednu ženskou je i tak záběr uklízet po devadesátce koček dvougenerační dům + boxy v karanteně a tak už jsem ráno myslela, že jej přerazím.  
Celkem mne i ten starý dům štve. Cokoliv se zde hůře realizuje. Třeba bych chtěla do karanteny posuvné dveře, normální zavazí a uberou prostoru, ale bohužel nelze, na posuvné není dost místa. Bojujete o každý centimetr prostoru.Taťka do noci montoval skříň, budou v ní další léky a zdravotnický materiál. Většinu víkendu opravoval zeď v boudě na zahradě, kde skladujeme prázdné boxy, záchodky a tak. Do boudy začalo při deštích zatékat a ze zahrady dokonce i s bahnem. Čeká nás další sečení, abychom nebyli na obtíž sousedům. Zrají trnky a jablka a hrušky.Díky za alespoň ten plot, který máme, jinak by nám sousedi během noci ovoce očesali.  
 
29. 8. Po přeléčení roferonem je v karanteně veseleji. Seznam dárců zveřejním během víkendu. Eliška už neprská, zotavil se dobře, už se mnou mluví a vypadá velice spokojeně. Téměř se mu bojím vytáhnout stehy, aby nedošlo k nějakému výjimečnému úkazu, který by ohrozil jeho zdraví. Po zjištění, že Eliška je na holku předělaný kluk, už bych se nedivila ničemu. Věřím, že u nás je vše možné. Preferuje krmení stříkačkou a tak denně zbaští dvě dietní konzervy a v noci granule. Slušně nám pohnul se se zásobou diet. 
Dráček dostal poslední tabletu v pondělí a já doufám, že se problémy již nevrátí. Řádí jako černá ruka, v boxu má ráno hrozný chlívek :-) Chvíli počkáme a přijde na řadu očkování. U Elišky by bylo taky na čase, jen by mne zajímal jeho krevní obraz a testy zopakujeme. Nízké leukocyty jsou velmi podezřelé. Dráček má po přeléčení silný průjem, mohou za něj dle mého antibiotika. Dáváme probiotika, snad bude dobře. Zdá se, že i začal přibírat na váze. 
Ťapka už čeká jen na přetestování a sestavení voliery, pak opustí karantenu. Mikeš měl být vrácen do lokality s tím, že jej vezmeme domů na zimu a už u nás pro své zdravotní problémy zůstane. Epizoda se zloději mne znejistěla, Mikeš je přeci jen na lidi více zvyklý než všechny ostatní kočky, žije i odděleně ostatních plašanek a tak se snad nebudete divit mému rozhodnutí ponechat jej již teď v depozitu. Projde karantenou a snad se zabydlí v nějaké skupině. On by byl i sto umístění, tedy pokud někdo nechce supermazlíka a zvládne chronický průjem. Ostatně, musím se přiznat, Ťapka není Ťapka, ale Punťa a Mikeš není Mikeš ale Čórt. Proč ta změna? U koček venkovek, o kterých píši, používáme na netu pro jejich bezpečnost venku jiná jména a tak dokud není jasné, že kočka zůstane v bezpečí u nového majitele či v depu, mají jiná jména, na která v reálu neslyší. To je má chránit před zlými lidmi, kteří mohou bohužel také číst naše zprávy. 
Zatímco v karanteně je po léčbě celkem klid, v domě kočičky prskají. Nejvíce viroza vzala Cvrčka. Zatím nic dramatického, ale leží, je méně aktivní, nemluví se mnou. Zatímco jiné dny není k zastavení, teď o něm ani nevím. Prská na všechny světové strany a i na všechny kočky, kašel je velmi silný. Jak jsem měla strach, že Cvrčka neochočím, stal se z něj milovník :-) V posteli se mi stočí ke krku, já jej obejmu a užíváme si. Injekce nese s nevolí a začal se mi trochu vyhýbat.  
Pussi bude zítra po přeléčení puštěna zpět mezi kočičky, nezvrací, jí dobře, uvidíme, jak v kolektivu. Veterinářka ji prohlédne až při návštěvě u nás, Pussi po marných pokusech na veterinu vozit nebudeme, je to moc velké riziko. V její skupině by léčbu potřebovala Sisi, ale tam jsem dnes zle narazila. První tři dny injekce ano, dnes exces a zatím jsme se s ní nedomluvila, jen mám na památku poškrabané ruce. Nemám asi svůj den, neboť stejně dopadl pokus o léčbu Noxe. Snažím se být rychlá jako blesk a nenápadná, najít nejvhodnější okamžik a pak...nic. Pokud kočka nezmatkuje, lze ledasco, ale to není případ Sisi a Noxe. 
Minulý týden mne vystrašila Mľaďucha. Jednoho rána jsem ji uviděla stát u odpadkového koše a za ním upřeně na něco zírat. Nejprve jsem tomu moc nevěnovala pozornost, jen koukla, zda mimo koš neleží něco pro ni nebezpečného. Asi za hodinu jsme si všimla, že chodí kolem kuchyně, podél stěn a stále něco očichává. Nereagovala na mé zavolání, na pohlazení, v náručí byla jako dřevo a koukala mimo mne. Napadlo mne, zda mne vůbec vidí, jestli nedošlo k náhlé změně, její ledviny jsou pod stálou zátěží, cukrovku jsme zatím nezjistili. Někdy se ledvináři  nebo kočičky s nádorovým onemocněním začnou chovat podivně. Vyšetření ale nic neukázala, hodnoty v krvi kreat. a urei sic vyšší, ale na takový stav stále v normě, žádná neurologické příznaky. Při převozu do Brna mi také připadalo, že opět přichází k sobě, asi v důsledku stresu ze změny a cestování. Zda šlo o náhlou indispozici? V současné době se nic takového neopakovalo, ale její problémy s astmatem a špatné dýchání, ty jsou teď dost silné. Musíme na ni během dne dávat pozor, kontrolovat, kolik jí a pije. O dva dny později byl poplach kvůli Lucii, nález na srdci. Myla jsme u pozitivních kočiček podlahu, když jsme si všimla, že Lucie špatně dýchá, když jsem ji lapla, měla modré sliznice. Okamžitě jsem běžela pro léky, injekce do svalu a kontrolovala jsem její stav. V jedné ruce další injekce, kdyby bylo hůř, ve druhé telefon, abych sledovala čas od aplikace a jak injekce účinkují. Takto jsme strávila asi tři hodiny. Když se Lucie stabilizovala, úklid jsem přesunula jinam, abych ji neznezvózňovala. Stále v mé přítomnosti viděla nebezpečí další injekce. Lucie váží hodně a tak pícháte do svalu velké objemy, což není asi rozhodně příjemné.
Dnes dostane Petřík další eprex a roferon. Poslední dny nezvrací tak často. Chutná mu puding pro kočky od paní Fiuráškové, chodí škemrat na linku. Na lince je vůbec každé ráno řada :-) Myc se cítí lépe a zase o ní víme, je děsně ukecaná. Injekce dostává stále a čeká ji, stejně jako celý soubor v kuchyni, aplikace strongholdu. Její krevní obraz není dobrý. Micánek dnes zvracela s krví, dvě rudé louže jsem našla v kuchyni. Po aplikace strongholdu je Mazli klidnější a Babi přestala mrskat jedním uchem :-) U ní musíme tohle hlídat, aby se nám opět nezačala motat. Ve skupině si zvykla rychle, jen k jídlu chodí jako poslední a tak nevím, zda mám být nervozní či ne. Ráda sedává s Kryšpínem na okně a vyhřívá se. Ono vždy, když trochu vyleze slunko, děcka se okamžitě vrhnou na opalování. 
My dva se neopalujeme. Ťaťka si vzal i včera volno, oprava střechy, když přestalo pršet, volá. Voliera pro Punťu volá, zajištění velkého okna u FIV kočiček volá, ....
Kočičky v depu prskají a tak další očkování musím odsunout. Zrzík zvládl další injekci kortikoidů, už jedl z kapsiček jen omáčku a smutně koukal na misky. Tentokrát se akce neobešla bez cirkusu, injekci nechtěl, ale bohužel nelze jinak. druhý den byly misky vyluxované. Zdá se mi sice, že nejí jako dříve, nevím, zda se něco nezměnilo, ale možná se mýlím. Jakékoliv ošetření u něj znamená narkozu, což není zrovna dobré.
Dobby bohužel hubne, ledviny, léčení problematické, nechce se nechat pravidelně ošetřovat. Je aktivní, zatím.   
Bucli celý den prospí, sem tam se projde pokojem či sedne na okno. Stárne, ubývá sil. Zdá se mi, že i mírně zhubnul a je dost těžké mu přijít na chuť, co by si rád dal. Komínek také, v jeho očích vidím Maxe I., ten měl se stářím a nemocemi oči podobné. byli spolu i ve stejné skupině, ale rádi se hoši moc neměli. Komínka nemá nikdo rád, Bucli s ním dnes nechtěl jíst, musím koupit další platíčko. Kříža má stále rýmu, ale zdá se slabší. taky nechce jíst s Komínkem, nosí si jídlo z misky do rohu místnosti. Do této skupiny má přejít Murrísek a Bobeš, jsme zvědavá, jak se hoši domluví. Murrísek myslím bude v pohodě, s Bobešem to bude horší. 
FIV kočičky se drží, Píďa a Pišta jsou v pohodě, Amálka bere antibiotika.  
Otylku čeká kontrola krve kvůli štítné žláze. Stále si nezvykla na podívání léků a tak ji 2x denně lovím pod skříní. 
Omlouvám se, že píši málo, ale dobře se postarat o kočičky zabere čas. Máme hodně chronicky nemocných a staříků a pro jednu ženskou je to dost těžká služba a zdraví mi tento rok moc nepřeje. Snažíme se do zimy opravit dům, aby střecha vydržela, než budou na její opravu finance, musí se udělat dvoje nové venkovní dveře, ty už déle nevydrží a musíme zadat projekt na připojení ke kanalizaci, obec ji konečně dokončila. Nevím zatím, do jakého data se máme připojit, ale s jarem by bylo dobré připojení udělat + plot z té strany od problémových sousedů. 
Moc děkuji těm, kteří nám pomohli před rokem opravit okna, neumím si už záchranné akce kolem protékajících oken vůbec představit, i tak je fůra práce. A plíseň ustoupila, kolem oken u pozitivních kočiček už to bylo neúnosné. 
Jak jsem již psala, u skladu nás trápí zloději, musíme jej taky zajistit. Uvažuji o tom, zda nepořídit zahradní domek a ten zcela vybavit jako zimní skrýš pro toulavky. Ony totiž spí v seníku na vedlejším pozemku a tak přestává být pro ně bezpečno. My bohužel žádné takové zázemí na zahradě nemáme, ale snad by to řešit i takový domek, do samotných polystyrenových boudiček nám bohužel kočky nechtějí. Asi potřebují pro pocit bezpečí větší prostor. My samozřejmě chceme nějakou takovou stavbu pro kočky na zahradě postavit, ale ono člověk neví, co dříve a do zimy už to nestihneme.  
Teď nás čekají kastrace a vyšetření, další očkování bude něco stát, dosavadní stálo 11 tisíc korun. Musíme také koupit konzervy, docházejí jak v depozitu, tak venkovkám. Výdaje, výdaje výdaje. A to mi připomíná, že musím zase vyčíhnout nějakou akci na stelivo! 
 
30. 8. 
Neveselo u nás - Micánek vedle zvracení s krví má i děsný průjem, Cvrček leží, teplota, nezájem o dění a prská na všechny strany. Bártík zvracel a má krev v moči, čekám u něj co stolice, s jeho dříve prasklým konečníkem může být rychle zle. Na fotu Bártík těsně po injekcích. Moc dobře si pamatuje, jak jsem mu musela pomáhat kdykoliv, když šel na velkou a bobek se mu v konečníku šprajcnul a prcka děsně bolela a stolice přesto musela ven. Držte palce ať se nám neucpe, u kluků je to hned. 
 
31. 8. 
Dělám si starosti o Cvrčka. Rýma se jej stále drží, je smutný, celý den prospí. Oči mu silně slzí, kapeme, ale nelíbí se mu to. S večerem se mi zdá, že má větší bříško, okamžitě mi to vzalo náladu. Na co myslím, tušíte. Na tekutinu, na FIP. Nikdy s ním nebyly problémy, náhle jsem nucena se na něj dívat jinak....Že by se mé obavy potvrdily, že by si Zubatá zase přišla vybrat výpalné? Modlete se lidi, moje přímluva nepomůže, ten nahoře ví, že mám na něj vztek a jsem pokorná jen vůči bezmocným. Třeba dá na vás. Prosím!
Zubatá byla u nás roky téměř jako tichý společník a ten nahoře se tvářil, že když.věci nejsou bez naděje, že je to jeho zásluha. 
Ostatně, Naďa, ta nás navštěvuje jen díky mé tvrdohlavosti, díky vám, díky Vlaďce, Petře, Heleně a barevným obrázkům paní Kamily. Dnes Naďa vešla do dveří ve chvíli, kdy jsem prohlížela obrázky z nového domova kocourka Zvonka. Běžela jsem pro taťku ať se jde kouknout, kolik že to hraček Zvonda v novém domově má...... Aby člověk popsal radost, musí ji nechat uležet, slova jsou vždy jen slouhové, ale ti o pánu řeknou mnohé. Myslím však, že je dost hloupé psát nový domov, prostě domov. Zvonda je doma :-)
Kdybych ulovila zlatou rybku, přála bych si, aby měl můj muž stále dobré zdraví neb jej miluji a je větší polovinou naší velké rodiny, pak bych si přála zdraví své neb pokud by měl pečovat o kočky sám, žádná rybka by jej nezachránila, brzo by o zdraví přišel a třetí přání, aby se dobří lidé naklonovali a dali domov našim kočkám, domov jaký má Zvoňátko :-) Můj muž by si jistě přál, aby mé zdraví nebylo věčné, neboť jeho přáním je učit na dívčí škole tělocvik. Ale to je už úkol pro dalšího kapra :-)
Možná jste zklamání, že nemám na rybku žádné globální požadavky. Nemám, měla jsme jako hříbě a vzbuzují úsměv. Dnes s ohledem na rybku, raději konkretně, jinak by se možná smíchy za žábry popadala.