Bublinka na narodila na zahradě jednoho domu opuštěné kočičce. Rodinka byla početná, měla čtyři sestry. Stačil by rok dva a zahrada mohla čelit kočičí invazi, stačilo, kdyby se každá z holek a matka tak dvakrát ročně zamilovaly. S jarem se to kolem zahrady začalo hemžit atraktivními kočičími hochy všech barev a tak jsme do milostného procesu zasáhli odchytovou klecí.
Celá skupinka se pak vrátila zpět a přišla ke slovu výchova koček, zvykání na dotek, hlas a jméno. Holky vytvořili diskuzní kroužek, našly si bejvák na pozemku dřevopodniku ve starých autech. Jen si představte, že začičáte a kočka na vás koukne od volantu , druhá ze sedadla spolujezdce! Šikulky. 
Idylka netrvá věčně, dnes jsou holky u nás, v místě už pro ně není bezpečno, auta skončila na vrakovišti, všude se staví, těžké vozy, hluk, nejistota. 
Bublina zatím není nadšena změnou, nechápe, proč ztratila domov.